Různé akce 2020

16 Jamka Mariánské Lázně 


29. 12. 2020

Vít s rodinou v Klánovicích

Včera jsem s brachou mluvil a říkal mě, že dnes přijedou a že mě vezme dáreček, který u nich nechal pro mě Slánský Ježíšek. Po polední přijeli a ve uvnitř vyndali si oběd, který si přivezli z Babiččiny Besedy. jeden oběd rozdělili holkám a ty dva snědli. Eva šla pro kávu a horkou čokoládu. My jsme mezitím s brachou a s neteřinkami šli ven. Neteřinky se zhoupli na houpačce. Když přišla Eva s kávou a horkými čokoládami. Brácha mě ještě ostříhal a rozloučili jsme se a odjeli domů.  Fotky    

29. 12. 2020

Můj těžký rok 2020 s pandemii

Rok 2020

Letos jsem byl převážně zalezlí doma. Skoro vše jsem si objednával přes internet. Jídlo mě vozili z Babiččiny Besedy. objednával jsem si na dva a každý druhý den jsem se vydal procházkou jídlo zaplatit. Byl jsem rád že se to v květnu trochu uvolnilo že jsem mohl pozvat brachu s rodnou na moje narozeniny do Babiččiny Besedy, a to na zahrádku. Ta pandemie tak trochu mě zkomplikovala focení na golfu, na kterém jsem byl jen málo. Modlil jsem se, aby mě nezrušili oslavy 115 let golfu v Mariánských Lázních. Byl jsem i na Mezinárodní den dědků na Líšnici, kde jsem oslavil moje narozeniny. Když bylo uvolnění tak jsme s caddiem jezdili po hřbitovech, a to v Mladé Boleslavi, kde leží moje teta s manželem a v Modřanech, kde leží můj otec. Jinak jsem fotil převážně tady v Klánovicích. Také jsem dodržoval vládní nařízení a nosil jsem roušku     


Veselé vánoce 2020


18. 11.2020

Vyvěšení státní vlajky

Od pátku jsem měl vyvěšenou státní vlajku, a to že Ondra Lieser udělal si v tomto týdnu předčasné Vánoce. A ve finále Challenge Tour, ve kterém byl ve hře o kartu na European Tour. Nakonec Challenge Tour vyhrál a udělal rodině předčasné Vánoce. Možná že se i dostane na Olympiádu a bude za Česko hrát golf. tu vlajku jsem nechal i na státní svátek Sametové revoluce 1989. Letos jsme si Sametovou revoluci připomněli po 31 letech   

15. 11. 2020

Jan Konopásek zemřel 

Jeden z nejlepších českých jazzových muzikantů druhé poloviny 20. století zesnul tiše nad ránem v pátek 13. listopadu ve věku nedožitých 89 let.


Jako člen prvních samostatných formací legendárního kapelníka Karla Krautgartnera stál u počátků renesance českého jazzu. Barytonsaxofonista a flétnista Konopásek byl spolu se svým nejbližším kamarádem Karlem Velebným v roce 1958 zakládajícím členem první moderní české jazzové skupiny Studio 5 a pozdějšího S+H kvartetu.

Od konce 50. let 20. století patřil k nejvýraznějším osobnostem české jazzové scény. V roce 1965 emigroval a po několika letech působení v Německu odešel do Spojených států jako stipendista vyhlášené jazzové školy v Berklee. Tam pak působil i jako pedagog. Počátkem 70. let získal angažmá u Woodyho Hermana, tedy v jednom z nejlepších poválečných amerických jazzových orchestrů. Hrál také v dalších vyhlášených bigbandech, například u Lionela Hamptona či Buddyho Riche. Přátelil se se spisovatelem Josefem Škvoreckým, který – sám amatérský saxofonista - o něm napsal jeden ze svých fejetonů.


Jan Konopásek nikdy neztratil citovou vazbu na Československo a českou kulturu. Na stáří se postupně přesunul do Prahy a žil zde v kontaktu se svou rodinou a přáteli. V posledních letech pravidelně chodíval na oblíbené muzikantské sessiony na Kampu, kde svým přirozeným charismatem a hráčským uměním přispíval k jedinečné atmosféře muzikantského setkání. (Snímek zde je z dubna roku 2019)

Jeho život je zachycen v biografické knize Jazzová odyssea (Galén 2018), kterou sepsal spolu s autorem těchto řádků.

Honza Konopásek se stal jedním z mých nejbližších přátel a nikdy mu nepřestanu být vděčný za otevřenost a lidskou vřelost, s jakými mi otevíral okna do minulosti našeho jazzu i kultury vůbec.

Milý Honzo, doufám, že už jsi na cestě za svými muzikantskými parťáky a dáte si spolu pár krásných jazzových standardů, v nichž necháš promluvit svůj jedinečný barytonsaxofon neboli svého "baryka".

Šťastnou cestu a pokoj Tobě, kamaráde!

text a foto převzato z facebookového profilu Jaroslavi Šilhavé 

4. 9. 2020

Jiřina Fikejzová zemřela 

Včera bohužel zemřela Jiřina Fikejzová. Je mi to moc líto, ale zůstává mi na ni celá řada velmi milých vzpomínek.
Seznámil nás jeden z mých velkých životních vzorů, Lubomír Dorůžka, když mě pozval v roce 1975 k sobě do Supraphonu. Přešel tam z šéfredaktorování časopisu Melodie, kam jsem od svých sedmnácti psal, a učinil to ve chvíli, kdy v normalizovaném Československu rostl politický tlak, cenzura a autocenzura, a Lubomíra to doslova přestalo bavit. V Melodii jsem ještě recenzoval a hvězdičkoval nově vydané desky, ale s odchodem dr. Dorůžky to přestalo těšit i mne. Navíc jsem se v té době snažil prorazit s vlastními písničkami, což dost dobře vylučovalo kritizovat tvorbu druhých. Lubomír mi u sebe v zahraničním oddělení nabídl zajímavé zaměstnání na částečný úvazek, pracovat s ním mi přišlo jako zkušenost nesmírně atraktivní, s radostí jsem přijal, jen jsem se zmínil, že to možná není na dlouho, protože bych se časem rád věnoval jen vlastní hudbě, zatím písničkám.

 

„Vlastní písně? Píšete hudbu nebo text nebo obojí?“
„Hudbu, textaře hledám…“
„Tak pojďte, Sašo, s jedním skvělým, přesněji skvělou, vás rovnou seznámím: sedí vedle v kanceláři.“
Přešli jsme chodbu, a v prostorné kanceláři seděla výrazná, štíhlá, vzpřímená, od prvního pohledu velmi zajímavá a ve své zjevné noblese pro mne tehdy opravdová dáma vyzařující respekt.
„Vedu ti našeho budoucího kolegu, který má navíc přání být kolegou nejen supraphonským. Než vás představím, neměl jsem dnes ani chvilku nasnídat se – máš tady tolik těch gerber, nevadilo by ti, kdybych si jednu vzal?“
A k mému naprostému šoku můj životní idol skutečně vzal gerberu z vázy a začal pojídat její lístky. Po pár snědených listech, kdy jsme se oba na Lubomíra dívali v němém úžasu, pokračoval se spokojeným a šibalským úsměvem:
„To je Saša Goldscheider, náš velký kritik, co to chce zkusit pro změnu sám - jak říká, chce přejít z pozorovatelny na bojiště. Píše hudbu a hledá textaře, nebo ještě spíše textařku! Tak tady, Sašo, poznáváte Jiřinu Fikejzovou, já si beru ještě jednu gerberu a mizím.“
Neměl jsem po dětství stráveném v divadle žádnou trému střetávat se se slavnými, ale tehdy jsem se cítil přece jen trochu nesvůj. Jiřina Fikejzová, byvší slavná sprinterka a především proslulá textařka, byla nicméně nesmírně milá, ve věku mých rodičů téměř mateřská, ověřila si, jestli skutečně hledám textaře a hned druhý den byla u nás doma v Opatovické, šikovně nedaleko Supraphonu. Týden na to mi přinesla text na melodii, která ji nadchla svou jednoduchostí a poetičností, což její nesmírně půvabný text Náhodou je pondělí nádherně reflektoval. A měl jsem pak jen a jen štěstí: píseň krásně zaranžoval a s televizním orchestrem nahrál Mirko Krebs Mirko Krebs a ideálně nazpívala Jitka Molavcová. Když deska na Supraphonu vyšla, vyhrála přesně to hvězdičkování nových nahrávek v Melodii, které jsem dříve dělával.
Lubomír Dorůžka, kterému jsou mimochodem věnovány Škvoreckého Zbabělci, byl nesmírně vtipný a pro změnu mě ušetřil jiného textaře. Do kanceláře jednou přišla tehdejší pop hvězda s manželem, sice něco potřebovali, ale velké zvíře neváhalo zdůraznit, že je dole čeká jeho služební auto a mají málo času. Sám ho měl nicméně dost na to, aby Lubomírovi hrdě ukázal svůj první text na tehdejší německou pecku a pompézně oznámil, že se vedle svého prokurátorství stává ještě také textařem.
"Ne nadarmo se říká, že basa tvrdí muziku!" zhodnotil to bleskově Lubomír a zatímco to prokurátorovi vůbec nedošlo, my ostatní jsme zbožně čekali, až vypadne a budeme se konečně moci rozřehtat.
O rok později jsem byl s půlkou Supraphonu na Bratislavské lyře a s velkou partou jsme byli po jednom koncertu ve vinárně, kde jsme se s Jiřinkou Fikejzovou octli vedle sebe. Musel jsem ten večer mít kravatu, kterou nesnáším, s úlevou jsem si ji sundal a poprosil Jiřinku, zda by mi ji mohla dát do kabelky, nebo spíš kabely, co měla na klíně. Zapomněli jsme na ni, druhý den jsme se vraceli každý jinak do Prahy a následující den mi najednou přinesla do kanceláře pečlivě zalepenou velikánskou obálku a beze slova mi ji před kolegy dala s tak významným až upjatým výrazem, že jsem ji raději otevřel až doma: k mému velkému úsměvu v ní byla moje perfektně složená a hlavně dokonale zabalená kravata…
Do emigrace jsem si vzal z Prahy pramálo, ale onu kravatu ano a mám ji dodnes – byť v sepětí s úžasnou Jiřinou Fikejzovou pamatuje jen tu vinárnu.
*
Přikládám link na televizní záznam písně Náhodou je pondělí https://www.youtube.com/watch?v=NrJvq906Oek, a níže do komentářů, aby neblokovala Jitku Molavcovou, hodně komickou fotku s onou kravatou. Můj přítel Alan Pajer, skvělý fotograf i kluk, tedy dnes chlap, mě v roce 1980 fotil v řadě situací na SP a LP desky, které jsem připravoval, a toto byla snaha o rebelovské pojetí. Snaha je klíčové slovo...
Text převzat z faxebookového profilu   Židovské vtipy na kterých to sdílel Alexander Goldscheider 

30. 8. 2020

Pozdrav z Chodové Plané

 Bracha Vít s našim Kamarádem Karlem Keplem z golfu v Chodové Plané

Dnes odpoledne jsem dostal na messenger fotky z Chodové Plené od brachy, kde se stavěli na občerstvení a potkali se tam s Karlem Keplem ml. Tak se nechal vyfotit a poslal mě tu fotku a ještě jednu  

27. 8. 2020

Renné Tuček

Renné Tuček s manželkou 

Před třemi lety jsem se s Jirkou Smetanou vypravili na koncert Stan & Tony Revival do hostince U kočičky a pejska. Celí den jsme byli na golfu neboli jen já. K večeru jsme se přesunuli do hostince U kočičky a pejska. Kde mimo jiné potkali děvčata z benzinové pumpy, které tam byli na kávě. Tak jsem se s nimi dal do řečí a zjistil že začínají hrát golf. najednou tam přijeli paní s pánem, který byl na vozíčku. Tak jsem si je vyfotil abych věděl, jak to je, když je člověk na vozíčku. To jsem nevěděl že je to Renné Tuček (Baryton). To sem se dozvěděl až po několika dnech, když jsem volal kamaráda Antonina Kunštu. Tyto dny jsem si vzpomněl na Renného Tučka. Který zemřel před třemi lety.    

   Děvčata od benzinové pumpy z Rokycan 

27. 7. 2020

Pozdrav ze Šumavy

Lada a Dianka 

Bracha s rodinou jeli na dovolenou na Šumavu. Z prvního dne mě poslal pozdravné foto s mými neteřemi Diankou a Ladou. Klárka zřejmě pomáhala matce s vykládáním věcí z auta, tak na té fotce není   

21. 7. 2020

Nečekaná návštěva a výlet

Asi pět minut před půl 11 jsem měl telefonát a tam se ozval Vít a ptal se jestli tu mám kamarádi, že jede s holkami na výlet a že u mě bude asi za hodinu. Tak jsem mu řekl že počkám. Připravil jsem si vše. Za hodinu přijel a já jsem si nasedl a jeli jsme na golf do Mstětic. Sedli jsme si na terasu. Já jsem tam potkal kamarádky z Mariánských Lázní. Najednou přišla servírka a přinesla dvě cocacoli a dvě Late. Tak jsem se divil, pak mě to došlo. Oni si mysleli že tam je semnou caddie Jiří Smetana. Tak jsem dřív laté než oběd. To druhé laté si vzal bracha a já jsem si objednal jídlo. Najedli jsme se a holky si na chvíli sedli do buginy a jako že jedou. Tak jsem si je vyfotil. Nasedli jsme do auta a popojeli jsme na Grado za Čelákovice. Jeli jsme okolo přívozu. Kde jsme se nechávali převézt, když jsme se tam jezdili na kolech se koupat. Já jsem jezdil s matkou na dvoukole. Pořád se to tam jmenuje u přívozu, ale nevím, jestli se tam pořád převáži z Čelákovic. Z hospody Garda jsme už jeli domů. Ještě si jeli vyměnit kola u auta, že se ještě staví. Tak jsem mezitím zapnul pračku, protože jsem měl oblečený zpocené. Než mě přivezli z restaurace Katalpa, kde jsme byli na kafï, tak se mi to prádlo vypralo a já jsem ho jen pověsil. Fotky      

21. 6. 2020

Multi tiskárna do 60 minut 

Včera mě v 5:00 h ráno zemřela multi tiskárna. Tak jsem ze začátku nevěděl co dělat. Kdybych to dal do opravy tak by mě řekli že oprava by stála víc než nová. Tak jsem si otevřel stánky Alzi na našel jsem tam tiskárnu. Dal jsem ji do košíku. Zaplatil jsem ji Kartou a dal jsem dopravu Liftago do 60 minut. do e-mailu mě přišlo že do 60 minut mě ji přivezou. Tak jsem se musel obléknout, protože jsem byl v pyžamu. V 5:30 jsem měl SMS že do 34 minut tu tiskárnu přivezou. Těsně před 6:00 h jsem měl telefon že je u mě. Tak jsem už ho viděl že zastavuje a řekl jsem že jsem invalida a že vrátka jsou otevřená. Dal mě ji do předsíně Já jsem mu řekl čtyřmístní kod a děkuji. K polednímu přijel caddie Jiří Smetana, který mě ji vyndal a pomohl nainstalovat. Večer jsem zjistil že nejde skenovat. tak jsem vzal CD a znova tiskárnu nainstaloval a už jde jak má 

11. 6. 2020

Invalidní důchod mě předělali na starobní 

komentáře na mém profilu facebooku 

Tak od 25. 5. 2020 už nemám invalidní důchod ale starobní. Je to ve stejný výši jako invalidní. Tak jsem už dědek

Začátek formuláře

11Renee Machova, Libor Jirásek a 9 dalším

2 komentáře

To se mi líbí

Okomentovat

Sdílet

Komentáře

  • Marcel Winter

Marcel Winter Tomáši tak vítej mezi nás dědky!

Odstranit nebo skrýt

  • Daniel Miksovsky

Daniel Miksovsky nene Vy jste saramantni skvelygolfista ktereho si velmi vazim

Odstranit nebo skrýt

 

25. 5. 2020

Přání ze Švédska na můj Facebookovém profilu 

To mě dal na můj profil kamarád z Švédska Thomas Baatz

Gratulation om Your Birthday Tomáš Have a nice day

23. 5. 2020

Moje narozeniny, které slavím od čtvrtka 21. 5. 2020

Ve čtvrtek jsem si moje narozeniny oslavil s kamarádkou, které mám 25. 5. 2020 a vzpomínku na moji matku Vladimíru, která by oslavila v sobotu svůj svátek. Chtěli jsme vyzkoušet nový mixer Multifresch, ale nepovedlo se nám ho spustit, ani po rozhovoru s technikem. Tak jsme ty jahody dali do misky.  Kamarádka mě dala Vaječný likér a vaječný dort. Přinesla z vinotéky červené víno. Bohužel to víno musím vypít sám, protože kamarádka radši pije bílé. Moje narozeniny pokračovali v sobotu s ceddiem Jiřím Smetanou výletem na golf na Lišnici. V sobotu jsme vyjeli po 13 hodině na Lišnické hřiště. Tam jsme si dali cocacolu a chvíli jsem si poseděl. Nechal jsem pozdravovat Veroniku Kamberskou (vedoucí provozu) recepční Martinu Krumphanslovou. Řekl jsem ji od koho a recepční mě řekla ʺjá vím pane Hradecký). Chvíli jsme si tam poseděli po chvilce posedění jsem se šel podívat na mojí Tomášovku, vyfotil jsem si ji a flait, který byl na odražišti sedmé jamky. Když odpálili tak jsem jim popřál hezkou hru a šel jsem k autu. V Klánovicích jsem se stavěl v Babiččině Besedě zaplatit. Vedoucí mě řekl že mám zaplaceno. Tak jsem mu řekl že ne a že mě bylo divné že mě Honza přinesl i účtenku. Tak jsem to zaplatil a jeli jsme domů. V neděli budu narozeniny budu slavit s brachovou rodinou v Babiččině Besedě na zahrádce. Ráno jsem se koukal na radar a zjistil jsem, že déšť se má dopoledne odsunout na východ. Také jsem se koukal na počasí, které mě chodí na e-mail, a to Klánovic a tam bylo že má bít déšť a sněžit. Ve třičtvrtě na 11 jsem vyšel a cestou začalo poprchávat, a i padali malé krupičky. Přišel jsem na zahrádku. Než jsem se usadil tak mě Eva přála. Tak jsem nevěděl, co mám dřív dělat. Objednali jsme si a mezitím začalo zase pršet. Tak to jídlo nám zabalili a snědli jsme si ho u mě doma. Tak to musíme zítra zopakovat vevnitř kdy už mají otevřeno i ve uvnitř. Fotky      .      

16. 5. 2020

Výlet do Přerova nad Labem do Skansenu

Skansen Přerov nad Labem 

Na dnes jsem vymyslel návštěvu Skansenu. Vyjeli jsme po obědě. V Přerově jsme zaparkovali a vzali jsme si roušky. Po zaplacení jsme se šli dívat po skansenu. Bohužel to nebylo ono, protože tam nebyli prodejci. Na jedné straně to bylo dobře, že se tam lidi neshlukovali na jednom místě. Ani jsme nebyli všude. Jenom jsme prošli, co mě zajímalo. Po prohlídce jsem měl nápad se jet kouknout na golf v Mstěticích. Tam jsme si dali medovník cocacolu a late. Chvíli jsme tam si poseděli. Byl tam nějaký malí turnaj, o kterém jsem se dozvěděl náhodou, když se vyhlašovali výsledky. Po zaplacení jsme sedli do auta a jeli domů. Cestou jsem se zastavil zaplatit jídla, a i jsem si zaplatil a přivezl jídlo na zítra a na pondělí. Fotky     

10. 4. 2020 

Přání mych kamarádů z Jazzové zahrady na Staré staci neboli revival.swing Praha 

Klidné prožití VELIKONOČNÍCH SVÁTKŮ

přejí Jarka a Tony Šilhavých

 

Na shledanou v lepších časech!

6. 4. 2020

Velikonoce 2020

Moje letošní velikonoční výzdoba

8. 3. 2020

Sváteční víkend

Tento víkend byl pro mě sváteční. V sobotu jsem celí den přijímal gratulace k svátku od mích kamarádek a kamarádů na facebooku a SMS nebo telefonický. Byl jsem i v BABIČČINĚ BESEDĚ NA OBĚDĚ V neděli jsme se domluvili s caddiem Jiřím Smetanou, že pojedeme na Black Bridge na oběd. Tak jsem se koukl na jídelní lístek, co mají a měli svíčkovou. Jiří Smetana přijel a chvíli jsme poseděli u mě, než jsme vyjeli. Po desáté hodině jsme vyjeli. Po zaparkování jsme si objednali jídlo. Po jídle jsme si chvíli poseděli, já jsem si nafotil několik snímku a zaplatil. Jeli jsme domů a já jsem zavolal do Babiččiny Besedy, kdy bude trochu volněji a servírka mě řekla asi tak po 15 hodině. Chvíli jsme se koukali na golfový turnaj COMMERCIAL BANK QATAR MASTERS. Bylo Playoff, který se hrálo ale my jsme si zajeli do Babiččiny Besedy na kávu. Po kávě mě caddie Jiří Smetana odvezl domů a já jsem že ještě hrají Playoff a to pátou 18 jamku. Nakonec vyhrál Campillo Jorge před Drysdale Davide. Tak jsem se nemusel koukat na internet. Nakonec jsem se musel kouknou abych ty jména napsal dobře  Foto    

7. 3. 2020

Wanda Vorlová Slaviková a Tomášové

Dnes slaví kamarádka Wanda narozeniny s námi Tomáši Hradeckého a Tomáši Slavíčkovi a Tomáši Přikrylovi, který máme svátek a s prezidentem T.G. Masarykem, který má také svátek a před 170 lety se dnes narodil   

2. 2. 2020

Nedělní výlet

Hrob Karla Gotta

V pátek jsme se domlouvali s caddiem Jiřím Smetanou, že se pojedeme kouknout do Skansenu. Ráno jsem měl e-mail, že Skansen je zavření, a abych vymyslel něco jiného. Tak jsem přemýšlel A vymyslel jsem že bychom se mohli podívat na Malvazinky na hrob Karla Gotta a na hrob rodiny Jiřího Honzíka. Kolem deváté hodiny caddie Jiří Smetana přijel. Já jsem se doobléknul A vyjeli jsme. Cestou jsem se vymyslel že bychom se mohli kouknout na Líšnické golfové hřiště. Caddie mě tvrdil že tam nejsou. Na Malvazinkách jsme se koukli na oba dva hroby. Z Malvazinek jsme jeli na Líšnické golfové hřiště. Zaparkovali jsme A šly jsme do klubovny. Tam byla Veronika Kamberská, která nám nabídla čaj A kávu, k tomu nám dala moučník A sedla si s námi a popovídala si s námi o všem možném. Dozvěděl jsem se smutnou zprávu, že zemřela Jája Vozková. Těšila se že si s manželem, který také šel do důchodu užívat. Rozloučili jsme se a jeli jsme do Klánovic domů. Stavěli jsme se v Babiččině Besedě na jídlo. Najedli jsme se A jeli domů. doma jsem si pustil počítač a chtěl jsem zavolat kamarádce a říct že už jsem doma. Nemohl jsem najít mobil, tak jsem vytočil z pevné linky mobil a nikde jsem ho neslyšel zvonit. Tak jsem trochu zazmatkoval, kde by mohl bít. Tak jsem zavolal do Babiččiny Besedy a číšník mě řekl že ho našli pod stolem. Tak jsem se musel obléknout A znovu jít do Babiččiny Besedy pro mobil.  Fotky    

27. 1. 2015

Myslivecký hon

Caddieho Jiřího Smetanu vzal jeho kamarád na hon. Tam se caddie Jiří Smetana potkal s Pavlem Novákem, který je náš příbuzný. Caddie Jiří Smetana podával kamarádovi patrony, a i fotil a dělal videa. Fotky a videa mě zaslal abych viděl našeho příbuzného Pavla Nováka. Já jsem ty videa dal dohromady.  Foto 

5. 1. 2020

Reportáž o Hotelu InterConntinentál Prague s René Goldscheiderovou Machovou  InterConntinentál Prague 

 Tomášek Hradecký s René Goldscheiderovou Machovou ( bratranec s sestřenici ) 

3. 1. 2020

Z metropole 

V sobotu 4. 1. 2020  ve 12:00 v poradu Z metropole bude o hotelu InterConntinentál Prague a o zaměstnancích hotelu. Bude tam mluvit Rena Goldscheiderová - Machová. Která tam dlouhá leta dělala recepční.

 Věrní kamarádi z mládí Rena Goldcheiderová - Machová a Tomášek Hradecký ( Mstětice 24. 4. 2014 )


PF 2020