Rudolfův pramen Karolin pramen Kolonáda

Rudolfův pramen Karolin pramen Kolonáda

 

Foto zaslala Zuzana Soukupová

 Foto zaslal Kohlenbrenner Franz 

Foto zaslala Zuzana Soukupová

Kolonáda Mariánské Lázně

Centrem lázeňského života byly vždy kolonády. Hlavní kolonáda Mariánských Lázní je novobarokní stavba z let 1888–1889, která se stala dominantou lázeňské

promenády. Kolonáda Maxima Gorkého nebo také Hlavní lázeňská kolonáda, tj. Kolonáda Křížového pramene je jednou z hlavních atrakcí Mariánských Lázní.

Byla postavena podle projektů vídeňských architektů Miksche a Niedzielského z rozhodnutí opata kláštera v Teplé. Stavba byla odlita v železárnách Blansko a pak smontována na místo původní uzavřené lázeňské promenády. Kolonáda litinové konstrukce má úctyhodné rozměry 119 x 12 metrů. Zdobí ji cyklus nástropních fresek s motivy „Touha člověka létat“ a bronzové reliéfy na stěnách.

Unikátní konstrukce přežila i válečné období. Hlavně za druhé světové války hrozilo její rozmontování a užití na výrobu zbraní. Nešťastné období ale přečkala v celkem dobrém stavu. V poválečném období ale neprošla stavba žádnou rekonstrukcí. V roce 1951, kdy se Mariánské Lázně vrátily k návštěvě Maxima Gorkého a vzpomenuly tohoto hosta uprostřed sezóny, dostala kolonáda název Kolonáda Maxima Gorkého.

Kolonada_Marianky_2První rekonstrukce se však konstrukce kolonády dočkala až v roce 1976, kdy byla odsouhlasena tehdejším MěNV. V roce 1981 byl otevřen prostor kolonády se zrestaurovaným kazetovým stropem a nástropními freskami od akademického malíře Josefa Vyleťala z roku 1979. Rekonstrukce byla ukončena a kolonáda slavnostně otevřena roku 1986.

Kolonáda spolu s pavilonem Křížového pramene a pavilonem Rudolfova a Karolínina pramene tvoří hlavní lázeňskou promenádu jejíž součástí je i slavná Zpívající fontána.

Dne 8. února 2010 vláda České republiky schválila návrh Ministerstva kultury ČR o zařazení Kolonády Maxima Gorkého spolu s dalšími 37 památkami ČR na seznam národních kulturních památek. Dne 1. července 2010 se Kolonáda Maxima Gorkého stala národní kulturní památkou ČR.

Zpívající fontána v Mariánských lázních

Zpívající fontána byla vybudována v letech 1982–1986 při rekonstrukci promenády akademickým architektem Pavlem Mikšíkem. Působivé vodní obrazce jsou tvořeny z deseti střikových systémů, jejichž kombinace řídí počítač.

Fontána je zcela neobvyklá svými rozměry, výtvarným ztvárněním i funkcemi. V mělké kruhové bazénové míse o průměru 18 metrů je usazena dvanáctidílná plastika kamenného květu se středem z vyleštěné nerezavějící oceli. Lem fontány, dlažba bazénu i plastika jsou z liberecké žuly.

Fontána má deset základních střikových systémů: dva jsou vytvářeny třemi sty třiceti tryskami z trubních prstenců po obvodu fontány směřujícími do jejího středu. Dominantní střední střik dosahuje výšky šesti metrů, čtyři systémy o několika stech tryskách směřují z kovového středu plastiky k obvodu fontány. Z těchto střiku je možno vytvořit několik desítek kombinací, které se mění podle nastaveného programu počítače, který řídí fontánu. Technické zázemí je umístěno v podzemí pod fontánou a tvoří jej strojovna s deseti čerpadly o příkonu 70 kW, akumulační nádrž o objemu 25000 litru vody a elektrická rozvodna. Řídicí místnost s počítačem je umístěna v areálu kolonády.

Autorem návrhu fontány je ak. architekt Pavel Mikšík, architektonickou a technickou spolupráci poskytli ing. arch. dr. Otakar Kuea a ing. Pavel Janeček. Autorem první hudební skladby "Hudba pro fontánu" je hudební skladatel Petr Hapka. Následovaly další skladby z díla F. Chopina, W.A. Mozarta, J.S. Bacha, Ch. Gounoda, B. Smetany, A. Dvořáka a dalších autorů.

Zpívající fontána 

Zpívající fontána je multimediální koncertní fontána nacházející se na kolonádě Maxima Gorkého v Mariánských Lázních v okrese Cheb v Karlovarském kraji. Pochází z roku 1986 a je vyrobena z nerezu a kamene.

Vznik

Během přestavby kolonády započaté roku 1976 byl architekt Pavel Mikšík pověřen vypracovat výtvarné návrhy na tři fontány. Centrální koncertní fontána, která přináší produkci hudby s baletem vody a světla, byla nazvána fontánou Zpívající. Její výstavba probíhala v letech 1982–1986. Zprovozněna byla 30. dubna 1986.

Popis

Zpívající fontána

Fontána má bazén kruhového tvaru, volně vystupující z dlažby. Ve středu fontány vystupuje z vodní hladiny 12 kamenných tvarů obepínající nerezovou centrální plastiku. Kompozice z kamene a kovu tvoří motiv vodního květu, plovoucím na vodní hladině. Fontána má barevné osvětlení. „Vodní balet“ hudby a světla je ovládán elektronicky, řídicí místnost s počítačem je umístěna v areálu kolonády. Vnější průměr bazénu je 20 metrů. Technické zázemí, tj. strojovna s deseti čerpadly o příkonu 70 kW, akumulační nádrž na 25 m3 vody a elektrická rozvodna, je umístěno v podzemí pod fontánou.

Voda vychází z deseti základních vodních okruhů, které různým přepínáním tvoří mnohotvaré dynamické formy. Dva okruhy jsou tvořeny 330 tryskami směřujícími do středu fontány, rozmístěnými po jejím obvodu. Další okruhy tvoří centrální střik, který dosahuje výšky 6 m, a trysky směřující k obvodu fontány, které jsou rozmístěny na středové plastice.

Koncerty

Zpívající fontána je v provozu pravidelně v lázeňské sezóně, hraje každou lichou hodinu. V repertoáru jsou desítky skladeb různých autorů.

První skladbu přímo pro fontánu složil autor hudby k televizním seriálům a filmům Petr Hapka. Pro svoji skladbu udělal také první choreografii. Profesionální choreografové z Národního divadla v Praze vytvořili choreografii na skladby světových autorů od Mozarta po Vangelise. Rok co rok byla pro hudební skladatele vypisována soutěž na hudbu pro fontánu. Ty nejlepší se staly součástí programu.

Věhlas

Tato část článku není dostatečně ozdrojována, a může tedy obsahovat informace, které je třeba ověřit.

Jste-li s popisovaným předmětem seznámeni, pomozte doložit uvedená tvrzení doplněním referencí na věrohodné zdroje.

 

Zpívající fontána se stala populární v Čechách ale také v zahraničí. Pořádaly se autobusové zájezdy na koncerty fontány z okolních měst i ze zahraničí. Úspěch Zpívající fontány byl takový, že ovlivnil podobu rekonstrukce Křižíkovy světelné fontány z roku 1991, rekonstrukci Zpívající fontány v Košicích z roku 1996 a o podobné fontány byl zájem také v Německu, ve Francii, Rusku a USA. Národní umělec, herec a spisovatel Miroslav Horníček po návštěvě koncertu Zpívající fontány byl natolik unesen uměleckým dojmem, že napsal „List vodě“. V tomto uměleckém díle, které také bylo vydáno na akustických nosičích, přiznává, že koncert fontány byl pro něho takovým zážitkem, že se nestyděl projevit slzy radosti a dojetí.

 

Moje vzpomínka 

V roce 1982 jsme přijeli do Mariánských Lázní a na kolonádu jsme se nedostali, protože dělali repliku pramene podle stávajícího, který zbourali. O kus dál dělali zpívající fontánu. Rekonstruovali celou kolonádu až k Křížovému prameni. V roce 1986 poprosili Petra Hapku aby složil hudbu pro fontánu. Tak ji složil a pojmenoval ji Hudba pro Fontánu

Zahájení provozu 30. 4. 2021 od 21 hodin živé vysílání

                     

                   Petr Hapka-Hudba pro fontánu

                     
                     
                     
            Být stále mlád, Srdce nehasnou