Václav Vojta
DESATERO FUNKČNÍ TERAPIE
1. Respektuj. Ať jsi rodič, nebo terapeut - respektuj. Rodinu jako celý svět dítěte v terapii. O její duši pečuj jako o tělo toho nejkřehčího...
2. Vojta vždy chtěl, aby terapii byli přítomni oba rodiče. Vystříhejme se toto přání podcenit.
3. S dítětem cvičí obvykle matka. Pokud také otec, bravo! Ve výsledku nezáleží na tom, KDO cvičí, ale JAK se cvičí.
Cvičí jeden a oba spolu souzní - dobře!
Jeden druhému říká - "...když nebudeš cvičit. bude naše dítě mít problém..." - nemá to smysl !!!
4. S protesty dítěte o terapii nediskutuj, vydrž. Respektuj ale jeho momentální schopnosti, pocity, obavy.
5. S dítětem udržuj kontakt - fyzický, aby cítilo tvou lásku proudit a podporu fungovat, duševní, protože ten povolá lásku a zabrání kumulaci vzteku vás obou. Jednej s ním jemně, pomalu, plynule. Vojta tímto v terapii disponuje. Pokud to nedokážeš najít, máš buď špatného terapeuta, nebo nemáš být terapeut.
6. Buď v kontaktu s emocemi dítěte. Vztek je v pořádku, provází motivaci k vyššímu fyzickému výkonu, ale nesmí se v něm dítě zacyklit. To se nestane, budeš-li se držet pokynů výše.
7. Buď v kontaktu s emocemi dítěte. Nesmí se bát. Tvoje ruce musí být něžně pevné, duše klidně rozhodná. Nebudou - li, pozná to. Všechny děti to poznají.
8. Buď v kontaktu s možnostmi dítěte. Dítě nesmí po terapii usnout vyčerpáním. Musí být fit a oči musí zářit. Ano, NĚKDY se to prostě nevychytá. Ale tvoje mantra je - VOJTA má dítě NAKOPNOUT, nikoli rozložit.
9. Začíná dítě konečně spát a usne zrovna tak nepříhodně, že má zaspat jedno z denních cvičení? DÍTĚ NEBUĎ !!! NIKDY! "Když dítě spí, je hájené."
10. Nezapomeň. Vojta má spoustu prostoru pro lásku, pochopení, podporu a soucit. Ale ani trošku pro lítost, nevraživost, ignoraci a násilí. Jestli něco z toho zažíváš nebo chybí to dobré, není to Vojta.
Petra Fridrichová, dítě a matka ve Vojtově terapii
"Pane, jsem zde. Prosím, nenech mne samotného."
Václav Vojta, Mnichov, 1990
Tomáš Hradecký se vrátil na místo činu po 54 letech
Na dnes jsme měli domluveno s caddiem Jiřím Smetanou že se pojede se podívat na lázně v Železnici kde jsem byl v roce 1965 na doporučený Václavem Vojtou, který v této vile udělal rehabilitační centrum pro děti postižené pohybu. Byl jsem tam před operaci Achillové šlachy, kterou mě prodlužovali v Hradci Králové. Matka musela podepsat revers, protože, kdyby se ta operace nevyšla tak bych musel nosit dlahu. Ještě jsem tam byl jednou, kdy jsem opakoval 3 třídu, protože mě chtěli dát do zvláštní školy neboli třídy. Matka se vzepřela a řekla tak ho nechte propadnout. Tak jsem opakoval 3 třídu a 4 měsíce jsem byl po druhé v Železnici. Na zpáteční cestě jsme se stavěli v Jičíně na náměstí, kde byli velikonoční trhy. V cukrárně jsme si dali větrník a kávu. Na oběd jsme se stavěli na golfu v Mladé Boleslavi. Po zaplacení jsme nasedli do auta na druhou kávu jsme se stavěli na Black Bridge. Po zaplacení jsme nasedli do auta a jeli domů. Fotky
Děti Václava Vojty
„Děti pláčou, ale pak hrají fotbal.“ Rodina V. Vojty pokračuje v jeho metodě
První čast
Česká spořitelna: Příběh Vojtovy metody
Dnes jsem našel na YouTube toto video a zjistil jsem že ve Vojtové metodě pokračuje jeho syn. Zřejmě jeho syn převzal rehabilitační kliniku v Německu kam Václav Vojta odešel, kvůli knize, kterou mu tady nechtěli vydat a zřídil si tam tu kliniku ve které zřejmě pokračuje jeho syn. Když jsem si to video zhlídnul až do konce, tak jsem zjistil že měl tři děti a to dceru a dva syny, kteří v jeho metodě pokračujíVideo Václav Vojta
K tomuto dětskýmu rehabilitačnímu doktoru jsem chodíl jako dítě do roku 1968, kdy musel odejít z Československé republiky do Německa kvůli nevidání jeho knížky o dětěch postižených Dětskou Mozkovou Obrnou. V Německu zřídil dětskou nemocnici, kde byli postižené děti DMO. Za nim jezdili rehabilitační sestry aby se to naučili a tady předávali to dál.
Mě vždy říkal Tomši deset línech prasat
Prof. MUDr. Václav Vojta byl český lékař se specializací na dětskou neurologii. Narodil se v Jižních Čechách v r. 1917. V začátcích své lékařské praxe působil na Hennerově klinice v Praze a ve svých přednáškách často vyzdvihoval významný přínos Prof. MUDr. Hennera pro českou i evropskou neurologii. Od roku 1954 pracoval v lázních Železnice s dětmi s centrální poruchou hybnosti a na empirickém základu vyvíjel systém reflexní lokomoce. Roku 1968 odešel do Německa, kde působil nejprve jako vědecký pracovník na Ortopedické klinice v Kolíně u prof. Imhausera. Zde dostal možnost pokračovat v práci na vývojové kineziologii a diagnostice a vedl kurzy pro lékaře a fyzioterapeuty. Od roku 1975 byl vedoucí rehabilitačního oddělení a zástupce prof. Hellbruggeho v Dětském centru v Mnichově, kde až do konce svého života (+ 12.9.2000) dále rozvíjel, s týmem kolegů v mnoha zemích, diagnostický a terapeutický systém reflexní lokomoce, včetně výukového programu pro fyzioterapeuty, lékaře a lektory Vojtovy metody.
Václav Vojta byl vynikající odborník a skvělý člověk, který se svými malými pacienty pracoval s láskou celou svou osobností. Jeho velká důvěra v lásku matky k dítěti mu otevřela cestu k léčbě dítěte s postižením. Dovolila mu svěřit vysoce odbornou péči do rukou rodičů. Na přednáškách nám často opakoval větu, že :"Matka intuitivně pracuje vždy správně a dítě od milující matky tuto léčbu přijímá". V jeho přístupu k dítěti s postižením se skloubila věda, znalosti, lidský přístup, láska a snaha odevzdat to, co mu bylo dáno Bohem. Při své práci čerpal z obrovských zkušeností, které získal studiem originálních prací četných autorů oboru neurologie, kineziologie a jiných odvětví světové literatury. Jeho životní dílo bylo oceněno významnými cenami a akademickými tituly v mnoha zemích.
Dnes se kurzy Vojtovy metody konají v Německu, Nizozemí, Francii, Norsku, Švédsku, Španělsku, Itálii, Rakousku, Rumunsku, České republice, Polsku, Argentině, Chile, Mexiku, Venezuele, Korei, Japonsku a Indii. K výuce s vlastními výukovými terapeuty a s vlastním výukovým týmem byly Mezinárodní Vojtovou společností (IVG) pověřeny výukové týmy v Německu, Nizozemí, České republice (RL-Corpus), Španělsku a Japonsku.
MARCELA KLEMOVÁ
je výrazná osobnost v oboru Léčebná rehabilitace. Její jméno je právem spojováno s Vojtovou metodou.
V naší republice od začátku 60. let stála po boku profesora V.Vojty, přihlížela vzniku této metody v Železnici, později na poliklinice na Karlově náměstí v Praze. Toto pracoviště bylo vždy pojmem dobře známým všem kolegyním v Čechách i na Slovensku. Sem jsme se chodili učit, poznávat a přicházeli se poradit. Mnohé z nás vzpomínají na nezapomenutelnou atmosféru a osobnost p. Klemové.
Po roce 1991 iniciovala vznik Centra Léčebné rehabilitace metody Dr. Vojty, čehož s velkým úsilím dosáhla v roce 1992. Bohužel nedostatečná znalost metody ze strany ministerstva zdravotnictví, vedla až ke krokům, které přiměly paní Klemovou Prahu opustit.
Nové výukové pracoviště Vojtovy metody se jí podařilo zřídit až v roce 1995 v Olomouci. Toto pracoviště úzce spolupracuje s Mezinárodní Vojtovou společností, která sídlí v Německu.
Dr. Vojta, po odchodu do Německa v roce 1969, pověřil Marcelu, aby nám předávala nové poznatky, které v průběhu dalších let, se svým týmem v Německu, do metody přinesl. Více než 30 let paní Klemová pracuje odpovědně a plní nelehký úkol: Sama předávat a také rozvíjet Vojtovu metodu, u jejíhož vzniku sice stála a vzápětí zde v Čechách zůstala osamocena. Přesto se nevzdala a nenechala se odradit četnými kritiky a odpůrci z řad neinformovaných "odborníků".
Známá je svými vystoupeními na konferencích, kde převážně v minulosti přednášela to, co nyní slýcháváme na přednáškách doc. Koláře, jako skvělé, nové přínosy v rehabilitaci a začínáme chápat - lépe,než tenkrát - .