Různé akce 2015


26. 12. 2015

Druhý den Vánoční (Štěpán) 

Láďa Bartůněk Tomášek Hradecký a Petr Nitra 

Na druhý den vánoční jsem  si došel na oběd do Babiččiny Besedy, kde jsem mobilem přál přátelům na které jsem před štědrým dnem zapomněl. Znovu jsem zavolal Míšovi Fuchsovi, který byl před vánocemi na Pleši. Také jsem zavolal prezidentovi PGAC Petru Nitrovi, který mě řekl že byl na hřbitově a tam se dozvěděl kde leží nás kamarád Láďa Bartůněk. Tak mu tam položil kytičku. Ještě na hřbitov půjde na Nový rok, tak jsem mu řekl aby na Ládi hrobeček za mě položil kytičku. Rozloučili jsme se  s tím že budeme ve spojení a že něco v letě podnikneme.     

15. 12. 2015

Předvánoční posezení důchodců SOŠ pro administrativu Evropské unie

 

Po roce se sešli důchodci na předvánoční posezení ve škole v Horních Počernicích. Na posezení jsem chodil s matkou a po její smrti si vždycky vzpomenou na mne. Z Klánovic jsem vyjel v 11:43, protože jsem se chtěl pozdravit s bývalými kolegy, se kterými jsem pracoval na Harfě. Zašel jsem do údržby k Jindrovi Vilímovi, se kterým jsem zavzpomínal na naše kolegy. Ukázal mě fotku z knihy, na  které je Antonin Tony Brych a Steamboat Stompers. Hezky mě povídání v údržbě uteklo. Ještě jsem se chtěl podívat na kolegyně, ale ty už nebyly v práci. Ve své kanceláři byl Alois Potěšil, tak jsem u něj chvíli poseděl a povídali jsme si při jeho práci. Rozloučil jsem se a nechal jsem pozdravovat jeho paní a též mojí kolegyni. Vyšel jsem na druhou stranu do jídelny, kde jsme měli posezení. Po 15 hodině nás přivítal pan ředitel a řekl nám, co se ve škole událo nového a připil si s námi. Každý dostal řízek se salát  em a k moučníku kávu. Po moučníku a kávě jsem se s kolegy rozloučil a šel jsem na autobus domů. Foto

21. 11. 2015

Augustín Bubník

 Augustín Bubník 

Dnes  21. 11 Augustín  Bubník oslaví 87 let. Před sedmi lety mě jeho syn Gusta Bubník pozval na 80tiny jeho otce Augustina Bubníka do Mánesu abych to nafotil. Tak jsem tam z Klánovic vyjel. Byli tam všechny jeho spoluhráči, kteří s nim hráli jako Holeček, a další hokejové osobnosti.

Dne 3. 11. 2015 jsem mu zavolal a zavzpomínali jsme na Klánovický golf a na Mirka Vostárka, Bohouše Landu, bratry Sochovičové na Vladimirů Novákovou ( Dadulu Hradeckou) Míšu Fuchse a další Klánovické golfisty. Augustín Bubník se s matkou seznámil přes mého otce Jiřího Hradeckého, který znal další hokejové osobnosti jako Josefa Malečka. S nimi moje matka chodila na brusle na Štvanici  Vzpomínka na oslavu 80tin Augustína Bubníka  

15. 11. 2015

Na obědě v restauraci Leta páně

V sobotu jsme byli na obědě v Dolních Počernicích v restauraci Leta Páně. Já jsem zavzpomínal na focená v roce 2007, kdy se restaurace otevírala a zjistil jsem že je to už 8 let  Foto 2007 Foto 2015

23. 9. 2015

Dnes je největší židovský svátek, Jom Kipur 

 Alexander Goldscheider synovec Hanuše Goldscheidera 

        

Dnes je největší židovský svátek, Jom Kipur. Jeho součástí je aramejská modlitba Kol Nidre, která se recituje/zpívá v den, kdy synagogy navštěvují i ti, kdo tam jinak běžně nechodí. Ještě před 80 lety by jich v Evropě bylo v nespočetných synagogách o mnoho miliónů více, ale při Křišťálové noci z 9. na 10. listopad 1938 bylo v Německu a Rakousku vypáleno a zničeno přes 1000 synagog. Byla to předzvěst strašné katastrofy a tragédie, která za následné druhé světové válka postihla židovstvo, s šesti milióny systematicky vyvražděných a umučených obětí. Moje hudba a video propojují obé.

 

Today is the holiest day of the year in Judaism, Yom Kippur. 

Its liturgical part is an Aramaic prayer Kol Nidre, recited/chanted on the day, when synagogues are visited even by those, who do not usually attend them. 80 years ago there would have been many more millions in so many synagogues all over Europe, but during the Kristallnacht on the 9th-10th November 1938, over 1000 synagogues were burned and destroyed in Germany and Austria. It was a precursor of a terrible catastrophe and tragedy that befell on the European Jewry during the World War II that followed, with six million victims systematically murdered and tortured to death. My music and video link the two.

1. 8. 2015

Na Obědě v Pizzerii Grosseto v Průhonicích

Ráno jsem Vitu řekl že v Újezdě nad Lesy je restaurace u krokodýla a že bychom tam mohli jet na oběd. Tak se kouknul na jídelní lístek a zjistil že tam nemají žádná hotová jídla ale jen na objednávku. Šel jsem dolu k počítači. Za chvíli přišel oblečeny a že jedeme. Nakonec jsme jeli do Průhonic do Pizzerie Grosseto. Když jsme zajížděli tak jsme zjistili že mají otevřeno až od 11:30. Tak jsme zaparkovali a šli jsme se projít. Po procházce jsme přišli a sedli jsme si na kraj a objednali jsme si jídlo. Po jídle jsme si dali Vídeň kávu a zapékané jablka. Zaplatili jsme a rozloučili jsme se s podáním ruky asi vedoucímu a sedli jsme do auta a jeli jsme domů. U stolu jsem si zavzpomínal na naše golfové přátele ze Švédska se kterými jsme takhle chodili po restauracích v Mariánských Lázních a nebo v Karlových Varech. Foto   

30. 7. 2015

Více než 200 let stará čtvercová kasárna v Josefově stále nemají využití

Vedení Jaroměře stále hledá využití pro bývalá kasárna v Josefově. Čtvercový areál se zastavěnou plochou zhruba 15 tisíc metrů čtverečních původně využívala císařská armáda, naposledy tam pobývala sovětská vojska. Město spravuje památkovou zónu Josefov od 90. let. A právě kasárna představují velký problém – zatím se nenašel nikdo, kdo by do nich chtěl a mohl investovat.

Kasárna jsou v dobrém technickém stavu. Část maštalí by například mohla sloužit jako dílny pro studenty Střední průmyslové školy v Hořicích. 

„Mají tady perfektní místo. Dá se to nasvětlit. Mají tady jednotlivé kóje. A takhle vlastně funguje skoro celý umělecký svět, že jim stačí vždycky jedna část,“ říká Lukáš Hudák ze sdružení Ochránci památek pevnosti Josefov. 

Uvnitř budovy jsou neuvěřitelně dlouhé chodby a množství pokojů.  

 

„Všimněte si té vojenské jednoduchosti, která by se dala opakovat na bytové jednotky nebo nějakou jinou polyfunkci. Okno, dveře, okno, okno, dveře, okno – máte to skoro jako básničku,“ dodává Hudák. 

převzaté z Českého rozhrasu Hradecc Králové 

20. 7. 2015

Na obědě na golfu v Hostivaři

Kolem desáté hodiny jsme vyjeli a jeli jsme ještě do Europarku koupit tmelicí pěnu. Z Europarku jsme vyjeli a já jsem si vzpomněl, že by jsme mohli koupit filtr do sekačky Husqvarny. Tak jsme zajeli do firemní prodejny. Já jsem se optal, jestli je přítomen pan Brus a kolegové mě řekli, že někde pobíhá že musíme k prodeji náhradních dílů. Tak jsme tam šli a prodávající mě řekl : dobrý den, pane Hradecký, jak se máte a co dělá golf v Klánovicích? Já jsem jen mávnul rukou a řekl jsem, co chceme. Koupili jsme filtr a nasedli do auta a jeli jsme na oběd na golf v Hostivaři. Sedli jsme si tam na terasu a objednali jsme si kávu a vdolečky se šlehačkou. K vedlejšímu stolu si sedli lidi a já jsem poznal v jednom známého, ale nevzpomněl jsem si na jeho jméno. Pořád jsem přemýšlel, odkud ho znám, jestli od "Snagu" a nebo od filmařů. Nakonec jsme se pozdravili a já jsem v něm poznal pana Jana Sonku, kterého jsem potkal v  pátek na Black Bridge. Tak jsme se nechali od brachy vyfotit. Ještě jsme si objednali kávu. Já jsem mezitím se šel podívat na pana Jiřího Martinku a řekl mu, že přijedu do Mariánských Lázní fotit Czech Hickory Championship. Dopili jsme kávu a zaplatili jsme a jeli domů. Vít byl zamyšlený a přejel odbočku. Tak jsme museli odbočit druhou a dostali jsme se na Hlavní ulici. Tak jsme si řekli, že se zastavíme u kamarádů na Hlavní 25. Na první odbočce jsme jeli do protisměru a zastavili jsme se u čísla 25. Vylezli jsme z auta a chtěli jsme zazvonit a v ten moment vylezla Olina Fürstová a byla z nás překvapená. Tak nás pozvala k nim. Chvíli jsme si na terásce popovídali a rozloučili jsme se a jeli domů. V Klánovicích jsme se ještě stavěli na kávě v Babiččině Besedě. Po zaplacení jsme jeli domů. Doma jsme se svlékli a zapnuli televizi a koukali jsme se asi do půl deváté na Britsch Open. Foto 

12. 7. 2015

Na obědě v Hliněné baště v Průhonicích

Hliněná Bašta 

Kolem 10 hodiny jsem se optal brachy  jestli někam pojedeme na jídlo a  nebo ne. Bylo mě řečeno že je brzo. Já jsem mu řekl  že to chci vědět abych si připravil ešus na jídlo. Bracha řekl že jedeme. Na skype se mě objevil kamarád, tak jsem mu zavolal a chvíli povídali. ve dveřích se objevil bracha a já mu řekl, pojď pozdravit kamaráda. Tak ho pozdravili a že jdeme na oběd. Tak jsem si vzal fotoaparát a náhradní baterku a invalidní legitimaci do auta. Vyjeli jsme na oběd. Na obědě jsme byli v Hliněné Baště v Průhonicích. Sedli jsme si ke stolu a objednali si pití a jídlo. K pití jsme měli vodu vyráběnou ve Španělsku a Vít si dal nealkoholické pivo z Německa.  K jídlu jsme si dali. Já jsem si dal svíčkovou a bracha polévku a César salát. Po jídle jsme si dali Vídeň kávu. Zaplatili jsme a jeli domů. Foto   

11. 7. 2015

Historie zřiceniny Hradu Michalovice 

Hrad Michalovice byl založen ve druhé polovině 13. století. Prvním doloženým majitelem byl Jan z Michalovic. Rod Michaloviců vlastnil hrad do roku 1468, kdy vymřel po meči.

Na okraji Mladé Boleslavi, směrem na Českou Lípu, se vypíná zřícenina Michalovická putna. Její mohutná nakloněná věž je jedním z nejlepších rozhledových míst na Mladoboleslavsku.

Dominantou hradu je válcová věž, postavená z pravidelného, téměř kvádříkového zdiva. Pro svůj tvar pojmenovalo lidové podání tuto kamennou stavbu Putna.

Michalovická putna nad romantickým údolím řeky Jizery byla oblíbeným hradem cestovatele Karla Hynka Máchy, což dosvědčuje i pamětní bronzová deska, která zde byla umístěna při stoletém výročí jeho návštěvy. Věž, která nabízí krásný výhled do kraje, je viditelně nakloněná, a tak je také někdy nazývána Mladoboleslavskou Pisou. Podle pověsti se o naklonění věže hradu v Michalovicích zasloužili buď dobrodružní hledači pokladu, nebo došlo k jejímu naklonění díky uvolnění podloží. Jiná verze uvádí, že se věž roztrhla a naklonila při trhacích pracích, prováděných pod hradem při stavbě železnice v letech 1863-1865, což je však tvrzení nepravdivé. Podle nejnovějších poznatků byl příčinou roztržení věže výbuch střelného prachu, a to zcela určitě dlouho před rokem 1738.

U vstupu na zříceninu si můžete zakoupit suvenýry či pohledy z toho kouzelného místa. Nově zde také o historii či tajemství nakloněné věže informuje zvukový panel, který je součástí naučné stezky Metalová cesta Mladou Boleslaví.

Tato zřicenina Hradu je vidět ze silnice na golfové hřiště v Mladé Boleslavy 

11. 7. 2015

Na obědě na golfu v Mladé Boleslavi

 Zřícenina hradu Michalovice

Ráno v 10 hodin přijel Jiří Smetana a domluvili jsme se na výletu. Můj návrh na cestu na Černý Most byl jak Jiřím Smetanou tak mým bráchou Vítem odmítnut. Tak jsem sáhnul na druhý návrh a ten oběma líbil. Tak jsme vyjeli do Mladé Boleslavi na golf. Přijížděli jsme na golf a já jsem byl udivený, jak se tam vše změnilo. Jiří Smetana chtěl zaparkovat a já mu říkám : tady ne a zajeď doprava. Tam bylo to pravé parkoviště na golf. To parkoviště předtím bylo pro hotelové hosty. Zaparkovali jsme na invalidním místě a šli jsme do restaurace klubovny. Tam jsem také byl překvapený, jak se to tam změnilo. Sedli jsme si ven na terasu a objednali jsme si kávu. Po kávě jsme si objednali oběd a po obědě jsme si znova objednali kávu. Já jsem nelenil a šel jsem aspoň na devátou jamku něco nafotit. Cestou jsem potkal kamarádku. Tak jsme se pozdravili a já jsem šel dál fotit. Zrovna na green docházeli hráči a tři přihrávali a všechny tři přihrávky byly půl až metr od jamky. Rozloučil jsem se a šel jsem ke klubovně. Bráchy a Jirky jsem se optal, co bude. Oni mě řekli, že není zaplaceno. Tak jsem řekl, že to zaplatím kartou a šel jsem zaplatit. Vstali a šli jsme k autu a jeli domů. Foto      

5. 7. 2015

Nedělní sváteční výlet

Ráno se brácha ptal, jestli přijede Jiří Smetana. Já jsem mu řekl, že nevím a že mu zavolám. Tak jsem mu zavolal a Jirka mě řekl, že jde s vnoučaty na Vyšehrad. Chtěl jsem jet za mým kamarádem za Hradec Králové. Ale bylo to moc daleko. Tak jsem měl nápad jet na Slapy. Tak jsme vyjeli. Dojeli jsme na Slapy a zaparkovali jsme a šli jsme do klubovny. Cestou jsme viděli sochy a brácha říká, co je za příšery. Nakonec zjistil, že to jsou sochy s nohami jako židle a říká : to dělala naše sousedka ve  Veverkové 35  Aneta Oleríny. V recepci se dozvěděl, že tam měla vernisáž a proto tam jsou ty její sochy. Já jsem se ptal, jestli je přítomná Pavla Charvátová a recepční mě řekla, že je asi doma a já jsem řekl : nebo na lodi. Tak jsem ji nechal pozdravovat a šli jsme se najíst. Dali jsme si svíčkovou a pití. Nejedli jsme se a brácha mě řekl : pojď mě vyfotit u sochy. Tak jsem ho vyfotil a šli jsme k autu a jeli jsme na Karlštejn na kávu. Cestou jsme projížděli vesnicí a brácha říká : tady někde bydlí kolega z práce. Tak mu zavolal a kolega ho navedl k němu. Tam jsme byli chvíli a jeli jsme dál. Dojeli jsme na golf Karlštejn a zaparkovali jsme na invalidním místě a šli jsme ke klubovně. Cestou nás potkali dva pánové a řekli : dobrý den bráchové Hradeckých, to zase budou hezké fotky. Tak jsme přikývli a prohodili jsme s nimi pár slov. Já jsem se ptal bráchy, kdo to je, ale brácha nevěděl. Tak nevíme odkud nás znají. Dali jsme si zmrzlinu, kávu a sodovku. Za chvíli přišli lidi ze hřiště a taká nás ale hlavně mě zdravili. Najednou jsme slyšeli bouřit  a nad Berounem jsme viděli šnůry deště. Tak jsme zaplatili, rozloučili se a šli jsme k autu. Brácha šel napřed a najednou sebou praštil na trávu a řekl mě : jdi do auta, abys nezmokl. Tak jsme mu řekl : tady ležíš a ne abys šel otevřít auto, abychom tam vlezli za sucha a ne mokrý. Nějaká paní a servírka se tomu smály. Brácha vstal a šel k autu. Ještě jsme něco málo fotili a přišli jsme k autu a nasedli jsme a já zabouchnul dveře a začalo krápat. Tak jsme si říkali, že jsme nastoupili vteřinu před deštěm a jeli jsme domů. Foto     

4. 7. 2015

Výlet s Jiřím Smetanou 

 Vzpomínka na Zámek Dětěnice a Středověkou Krčmu  

Video 

                 

Dozvěděl jsem se, že ve čtvrtek Jiřímu Smetanovi  po dlouhé nemoci zemřela sestra. V pátek zařizoval pohřeb. Řekl jsem mu, ať přijede, že uděláme výlet, aby se rozptýlil.  Dnes jsem měl e-mail a v něm parte a že přijede kolem poledne. Dopoledne kvůli velkému horku musel zalít kytky na hřbitově v Libni, pak jel ke strýci do Dejvic a rozesílal parte. Přijel a nasedli jsme do bráchova auta a vyjeli jsme. Dojeli jsme do Mladé Boleslavi a tam jsme zahnuli na Jičín. Brácha dělá tajnosti s cílem cesty a já myslel, že se jedeme podívat na Rumcajse. Pak brácha zahnul do Dětenic, kde je zámek, pivovar a Středověká krčma. Sedli jsme si do krčmy a objednali jídlo a pití. Součástí programu je hlasitě pronášená prostořeká mluva krčmáře (čisnik ) a krčmářek ( čisnic) používající středověké výrazy patřičně okořeněné. Podle nich jsme si objednávali chlast a žrádlo, nealkoholické pivo bylo kozí chcaní, káva špinavá voda. Během oběda přijel rytíř na koni a před ním šel bubeník a bubnoval a zval hosty na představení, které bylo na dvoře zámku. Po jídle jsme nasedli do auta a jeli jsme na Malevil golf na kávu a zjistit, co tam zase vybudovali nového. Z golfu jsme ještě zajeli podívat se na kapli na kopci Kalvárie v Mařenicích. Z Mařenic jsme zajeli na zmrzlinu k jezeru u Stráže pod Ralskem a pak přes Světlou pod Ještědem na dálnici a domů. Jiří Smetana a já jsme vystoupili a brácha jel ještě do Prahy za Anetou, aby s s ní rozloučil, než poletí zase do Velké Británie. Foto Vítejte na stránkách obce Dětenice

1. 7. 2015

Středeční výlet 1. 7. 2015

Dnes jsem měl ráno e-mail od bráchy - nebudit. Tak jsem to dodržel. Najednou se objevil s fotoaparátem a že jedeme. Tak jsem zase vzal fotoaparát a pro jistotu náhradní baterku a kšiltovku. Optal jsem se, kam jedeme a brácha mě řekl : kdo se moc ptá, ten se nic se nedozví. Vyjeli jsme a jeli jsme na dálnici. Na dálnici řekl : kam - buď do Stiřina, nebo na Konopiště. Tak jsem řekl : na Konopiště. Tak jsme jeli na Konopišťské golfové hřiště. Na terase jsme si dali kávu a chvíli poseděli. Zvedli jsme se a šli jsme se projít po hřišti. Zjistil jsem, že od mé poslední návštěvy na zdejším hřišti při dětském turnaji ještě za existence Forestgolf Klánovice se vše velmi změnilo. Dali jsme si oběd a jeli domů. V Klánovicích jsme se ještě stavěli na kávě a moučníku v Babiččině Besedě a po kávě jsme jeli domů. Foto

30. 6. 2015

Výlet v úterý 30. 6. 2015

Ráno jsem měl na mobilu zprávu od bráchy, že přijede ráno. Brzy dopoledne se objevil, spravil pak blinkr na autě a řekl, že ještě musí něco zařídit a jet za dcerou Anetou. Jestli prý s ním chci jet hned, pak pojedeme na oběd. Vypnul jsem počítač a vzal jsem fotoaparát, peněženku a invalidní legitimaci do auta a vyjeli jsme. Stavěl se na dvou místech, pak u Anety a potom už jsme jeli na výlet i s Anetou. Cíl mi jako vždy tajil, chtěl mě překvapit. Najednou jsme se ocitli u hlavního vchodu do ZOO. Zaparkovali jsme a šli jsme k pokladnám. Zaplatili jsme a šli jsme do ZOO. Šli jsme spodem nahoru k hořejší stanici lanovky. U vyhlídkové věže jsme se občerstvili a bracha s Anetou vylezli na vyhlídkovou věž a já jsem zůstal dole. Zastavili jsme se na jídle a pití. Zpátky jsme šli přes pavilon slonů a žiraf k východu. Ještě jsme se stavěli v pavilonu opic a netopýrů, kde jsem nemohl dýchat, už jsem byl unavený. Východ byl jinde, ale personál mě pustil vchodem, abych nemusel po schodech dolů. Jeli jsme dát domů Anetu a my jsme jeli dál. Bracha se ještě stavěl na poště a v Alze reklamovat a odtud jsme jeli do Průhonic domluvit zakázku. Z Průhonic jsme jeli domů. Foto

21. 6. 2015

Nedělní výlet

Ráno 21.6. jsem napsal Marušce Stílerové, jestli viděla, kde jsme byli v sobotu. Maruška mě odpověděla, že ještě ne a že už jí psala Maruška Nechanická, že jsme byli u nich nahřišti v mariánkách a aby se podívala na moje fotky. Maruška Stilerová je dnes v Šilheřovicích na jamkovce. Napsal jsem jí, aby všechny pozdravovala. V deset hodin přijel caddie Jiří Smetana a vyjeli jsme na výlet i s bráchou. Jeli jsme se podívat na Huť Jakub v Tasicích. Byl tam natáčen seriál Synové a dcery Jakuba Skláře. Huť dnes není v provozu, je národní technickou památkou. Přijeli jsme k Huti Jakub a zaparkovali jsme a šli jsme dovnitř. U jednoho vchodu stáli návštěvníci s průvodcem. Tak jsme se k nim přidali a začala prohlídka. U vchodu jsme byli seznámeni s historií hutě založené v 18. století. Začali jsme prohlídku v budově, kde se transformovalo uhlí do plynné podoby jako hlavního zdroje energie pro výrobu skla. Pokračovali jsme do hlavního objektu výroby skla. Průvodce detailně vysvětloval celý výrobní postup. Byl jsem zklamán, že už nefunguje restaurace v prvním patře. Prohlídka pokračovala dál do dalších provozů. Po skončení prohlídky jsme šli do podnikové prodejny, kde se prodávaly výrobky i z jiných hutí. Zaplatili jsme vstup a jeli jsme se podívat do Roztěže na golf, kde jsme se chtěli najíst. Brána však byla zavřená a hřiště bylo opuštěné. Tak jsme se jeli najíst do Kutné Hory. V Kutné Hoře jsme se najedli a vyrazili jsme k domovu. Foto Historie Hutě 

20. 6. 2015

Sobotní výlet

Ráno jsem seděl u počítače, když přišel brácha dolů. Co prý tady řvu, jestli pojedeme na výlet. Já jsem řekl, že neřvu že bychom opravdu mohli někam jet. Tak brácha souhlasil, šel se oholit a já jsem  mezitím zavolal kamarádce. Měl jsem jí vypálit DVD. Řekl jsem, ať mě DVD přinese, že jí zbylé fotky a videa vypálím a že je nechám na ledničce. Její manžel DVD přivezl. Bohužel jsem je nestačil vypálit před cestou. Tak jsem na programu vypalovačky zaškrtl po ukončení vypnout počítač a proces jsem spustil. Kamarádce jsem zavolal, že jsem to nestačil a že se to vypaluje. Jeli jsme a najednou brácha asi několik kilometrů před Plzní říká, že bychom mohli jet za teplem do Milána, nebo na Alfredof a nebo do Mariánských Lázní. Řekl jsem, že nejlepší jsou Mariánské Lázně. U pumpy jsme si řekli o kelímek na pití, abychom se mohli napít Antoníčkova pramene. Od pumpy jsme se jeli napít a od pramene Antoníčka jsme zadem přes Zadub - Zavišín  jeli na golf. Na golfu jsme se postavili na vyhrazeném místě pro prezidenta klubu a dali jsme tam invalidní ceduli s mým jménem. Já jsem se šel podívat do recepce a pozdravit tam. Najednou z rohu golfshopu jsem slyšel mladou dámu říct ahoj, tak jsem také řekl ahoj a šel jsem k ní. Začali jsme si povídat a po chvíli jsem se zeptal, kdo je a ona mě řekla, že je Stáňa Kopejtková. Tak jsem se rozpomněl. Stáňa mě řekla, že její otec je se skupinou někde v Německu a že je bude pozdravovat. Šli jsme se najíst do restaurace. Najedli jsme se a já říkám, že se teď jedeme podívat na driving range na Rudlu Nechanického a Vít řekl, že ho viděl jít někam do zadu. Tak jsme se na driving range stavili. Vít šel na WC a já do malé kavárniřky pozdravit ženu Rudly Nechanického. Tam jsem potkal i ženu Oldy Nechanického. Vít přišel z WC a já jsem mu představoval ženy obou bratrů Nechanických. Objednali jsme si kávu. Objevili se tam i lidé oblečení v dobových oblecích, tak jsem si je vyfotil. Bohužel nevím, jestli měli i historické dřevěné hole. Vít chtěl zaplatit a žena Rudly řekla, že ne, že je to na Rudlu a otočila se na mě a já jsem kývnul, že ano. Rozloučili jsme se a vyjeli jsme. Jeli jsme přes Krakonoš do bývalé Modré Cukrárny. U sochy Krakonoše jsme sochu třikrát obešli a Vít si sáhnul na pupek, ale já ne, protože jsem se bál že bych spadnul. V cukrárně jsme si dali kávu, pohár a zmrzlinu. Z cukrárny jsme se šli podívat k jezírku. Nasedli jsme a jeli jsme se ještě podívat na Kladskou, kde jsme viděli lesáky a plno parohů a vycpaných trofejí. Tak jsme si je prohlédli a vyrazili domů. Cestou domů jsme se stavěli na golfovém hřišti v Alfredově, kde jsme si dali kávu a moučník. Zase jsem tam potkal kamaráda. Tak jsme si podali ruku a popovídali jsme si. Zaplatili jsme a vyjeli jsme definitivně domů. Foto

12. 6. 2015

Cesta pro fotoknihu na Černý Most

S Jiřím Smetanou jsme se domluvili, že mě v pátek odveze pro fotoknihu z mých narozenin na Líšnici. Ráno jsem se probudil a na Skype jsem měl odkaz a malý text od kamaráda. Měl jsem se podívat na odkaz, že v sobotu ve Švédsku bude královská svatba. Dopoledne, než přijel Jiří Smetana, tak jsem chvíli pracoval na počítači a trochu  pouklidil. Kolem desáté caddie Jiří Smetana přijel,  já jsem nasednul a vyjeli jsme na Černý Most pro fotoknihu. Ve fotolabu jsem si vyzvednul i opravený fotoaparát, který jsem v reklamaci měl rozbitý. Řekli mě, že to bude trvat měsíc, ale za týden to opravili. Z Černého mostu jsme chtěli jet na jídlo na Black Bridge, ale byly tam objížďky kvůli opravám silnic, tak jsme zajeli na jídlo do Mstětic. Tam zase jsem narazil na turnaj televizní stanice Golf Channel. Najedli jsme se a jeli domů. Doma jsem si přehodil karty a ještě musím nastavit fotoaparát tak, jak jsem ho měl před opravou - na tichý chod kvůli golfu. Foto   

6. 6. 2015

Sobotní výlet na Novou Ameriku a Mystěvse 

Ráno 6.6. jsem vstal a obléknul jsem se a šel jsem vyfotit východ slunce. Než jsem se obléknul a došel k poli, tak slunce bylo nad obzorem, ale vyfotil jsem ho. Doma jsem fotky stáhnul a naformátoval jsem kartu. Najednou jsem slyšel jít brachu dolů. Tak jsem mu řekl ahoj a jestli si nevyjedeme na výlet. Brácha souhlasil. Dal prádlo do pračky a než se vypralo, šel se obléknout. Prádlo se vypralo a bracha ho pověsil. Já jsem  vypnul počítač a vzal fotoaparát a náhradní baterku a vyjeli jsme. Můj nápad byl ten že se podíváme na golf v Mystěvsi, ale bracha to vzal přes Novou Ameriku u Jaroměře. Tam jsme si objednali pití a bracha si tam koupil žeton na míčky a šel na driving range je odpálit. Já jsem ho fotil, aby viděl, co dělá za chyby. Po odehrání jsme se šli najíst. Tam jsem se potkal s pánem, kterého jsem na Nové Americe viděl  už dříve při mé návštěvě s Forestgolfem Klánovice na klubovém mistrovství. Tak jsme prohodili pár slov. Po obědě jsme nasedli do auta a jeli jsme do Myštěvsi na golf. Při přijezdu mě padnul do oka pan Piťha. Tak jsem se s ním pozdravil a brachu jsem poprosil, aby nás vyfotil. Tam jsme si dali kávu a poseděli jsme si. Pan Piťha mě zval, abych přijel na Memoriál Ing. Prokopa Sedláka. Ještě se rozhodnu. Po vypiti kávy jsme nasedli do auta jeli jsme domů. Před křižovatkou na Mstětice mě brácha řekl, jestli ještě nechci se stavět na golfu v Mstěticích. Tak jsem se zasmál a řekl že ne. Byl jsem spokojen s návštěvou Nové Ameriky a MyštěvsiFoto Historie Golfu v Mystěvsi Historie Nové Ameriky 

31. 5. 2015

Nedělní výlet 

Ráno se mně bráícha ptal, jestli přijede caddie Jiří Smetana. Tak jsem mu řekl, že ne, že sbírá jahody na zahradě v Sýrovicích. Brácha řekl, ža má smůlu a že jedeme na výlet. Asi za pět minut sešel dolů a já jsem vypnul počítač a vzal jsem fotoaparát a vyjeli jsme na výlet do Podještědí. Cestou jsme se stavěli u pumpy. Najednou jedna servírka nesla moučník, druhá kávu. Díval jsem se na to jak výr. Pak mi brácha řekl, že jim dodává hygienické zboží, že ho znají. Vypili jsme kávu a jeli dál. Zajeli jsme se podívat na bráchovy kamarády, kteří byli doma. Tak jsme s nimi chvíli přes plot popovídali a jeli dál. Na oběd jsme zabrousili na golfové hřiště Ještěd golf. Tam jsme se najedli a šli jsme se do recepce zeptat na hřiště, protože jsme věděli, že je tam 12 jamek. Paní recepční nám vysvětlila, že k devítce přidělali 3 jamky, tak tam je 12 jamek. Hraje se jako dříve v Klánovicích. V Klánovicích měla být 18mnáctka a už se to nestihlo, protože komunisté hřiště zorali na začátku 50tých letech a golf v Klánovicích byl zrušen. Brácha si tam koupil golfové boty a já dvoje ponožky s logem Ještěd golf. Po nákupu jsme jeli domů a cestou jsme se stavěli samozřejmě na kávě v Mstěticích na golfu. Foto

23. 5. 2015

Výlet na Adventure golf Kersko a do Poděbrad

S mým caddiem Jiřím Smetanou jsme měli domluvený výlet z minulého víkendu, ale pořád jsme nevěděli kam. Včera jsem se dozvěděl, že na začátku Keraska od Prahy na levé straně je Adventure golf ( je to něco mezi golfem a minigolfem). Na tomto hřišti se může hrát jak s holemi a míčky na minigolf tak i s patrem a míčky na normální golf.  Zajeli jsme na pozemek na parkoviště. Já jsem majiteli řekl od koho jsem. Sedli jsme si ke stolku a dali jsme si kávu a malinovku. Chvíli jsme si poseděli a já něco nafotil. Zaplatili jsme a jeli jsme do Poděbrad do hotelu Savoj na jídlo. Po jídle jsme se šli projít po parku. Nakraji jsme si dali teplé Lázeňské oplatky. Proslulé Poděbradské hodiny se upravovaly s novými rostlinami. Na jedné venkovní terase jsme si dali Vídeň kávu a každý tři kopečky zmrzliny. Ještě jsme se šli podívat na stříkající kašnu a pomalu a jistě jsme šli na parkoviště k autu a jeli jsme domů. Foto      

21. 5. 2015

Nečekaný výlet

Dopoledne mě zazvoní mobilní telefon a ozve se můj caddie a řekne : „Otevři boudičku a já si tam vezmu kola a jedeme do Úval vyměnit gumy za letní.“  V servisu jsem narazil na trabanta a divil jsem se, že ještě mohou jezdit na silnici. Patřil jednomu z dělníků v servisu. Ptal jsem se ho, jak to dělá s benzínem a on mě řekl, že ho míchá s olejem. Tak jsem si vzpomněl, že jsme to také dělali s naším trabantem, když na pumpě nebyl benzín s olejem smíchaný. Caddie mě řekl, že ještě pojedeme do  Černiků, kde má domluvenou prohlídku maringotek pro jejich pasáka dobytka. U kapličky v Černíkách se sešli a jeli na pozemek s maringotkami. Kvůli pneumatikám vzadu jsem se nevešel do auta, tak jsem zatím fotil vesnici. Pak jsme ještě pokračovali na oběd do Mstětic na golf a nakonec do Centra Černý most. Tam jsem si  koupil boty a nechal udělat ve Foto knihu s fotkami z memoriálu mé matky Dadulky Hradecké. Samozřejmě jsme zakončili okružní jízdu palačinkou a kávou v Samosu v Klánovicích  Foto

TOPlist