Setkání třídy mé matky z Biskupského gym

 Arcibiskubské gymnázium Slezská ulice ( Vinohrady ) 


26. 9. 2015

Zemřel pan Radim Palouš

Radim Palouš 

Narodil se v rodině novináře a aktivního sportovce. Po maturitě v Praze byl vůdcem skautského vodáckého oddílu, za války totálně nasazen, od roku 1945 studoval filosofii na FF UK (mj. u J. Patočky) a v roce 1948 obhájil disertační práci Masarykovo filosofické mládí. Působil jako učitel a vystudoval obor chemie na Vysoké škole pedagogické v Praze, kde od roku 1957 pracoval jako asistent. Habilitoval se v oboru pedagogika (práce Škola moderního věku), zabýval se dílem J. A. Komenského a moderní vyučovací technikou.  Svými příspěvky obohatil zejména filosofii výchovy.

Pořádal domácí filosofické semináře, vydával samizdat (mj. Spisy Jana Patočky), v roce 1976 podepsal Chartu 77 (po podpisu byl propuštěn z UK) a v letech 1982–1983 byl jejím mluvčím. Od roku 1989 byl členem Masarykova demokratického hnutí. V listopadu 1989 se jako jeden z představitelů Občanského fóra účastnil schůzí a jednání, v lednu 1990 se stal rektorem Univerzity Karlovy. Podílel se na její obnově, na reformě vysokého školství a na obnovení mezinárodních styků UK. Hodně cestoval a přednášel v Evropě, v Americe, v Africe i v Asii a získal devět čestných doktorátů (osm na zahraničních univerzitách a jeden v ČR). Za práci na vydávání Patočkových spisů byl vyznamenán Cenou ČSAV (1990), Scheideggerovou cenou (Holandsko 1992) a za celoživotní působení Řádem T. G. Masaryka III. třídy (1997).

Dne 26. 9. 2015 jsem se náhodou dozvěděl od Jiřího Smetany že zemřel Radim Palouš,. Tak jsem vzal mobil a našel jsem číslo na jeho paní a zavolal jsem a popřál jsem ji upřímnou soustrast. Chvíli jsem s ní popovídal. Já jsem znal jeho paní a to díky mé matky se kterou byla spolužačka a chodili spolu na Vinohrady do Církevní školy. Když měli posezení tak mě musela matka brát sebou. Tak jsem chodil na třídní schůzky s matkou a poznal jsem další její spolužačky. Po smrti matky mě čas od času zvali na jejich schůzky. Bohužel teď mě dlouho nepozvali. Protože jsou staři dány a už se jim spatně chodí. 

12. 5. 2011

Schůzka děvčat Biskupského Gymnázia na Vinohradech

 Kostel svaté Ludmily na Vynohradech

O víkendu jsem měl telefonát od spolužačky mé matky, že se sejdou v kavárně za kostelem svaté Ludmily nad Mírákem v 15. hodin ve čtvrtek. Z Klánovic jsem vyjel v půl druhé autobusem na metro a metrem na můstek. Přestoupil jsem z B na trasu A a jel jsem na náměstí Míru. Byl jsem tam o půl hodiny dřív. Tak jsem si sedl na lavičku. Za deset minut tři jsem pomalu šel ke kavárně a z dálky jsem viděl, jak děvčata vcházejí do kavárny. Bohužel se jich sešlo šest a moje maličkost. Přivítali jsme se. Dámy řekly : Tvoje matka Dadula se na nás shora dívá a vidí, že nás tady ponechala Tobě na starost. Poseděli jsme si a popovídali si o svých dětech a vnoučatech a pravnoučatech. Kolem 17, hodiny jsme se loučili a šli domů. Jedna jela domů do Černošic, ostatní bydlí v Praze. Pro mě přijel jako vždy Jiří Smetana a odvezl mě do Klánovic.  Foto 

 

Milé poděkování od sestry Marie Terezie Brichtové

Dnes jsem  dostal poděkovány na e-mail ze Znojma z kláštera mnišek kde působí spolužačka mé matky z Církevního Biskupského gymnázia na Vinohradech. V tom e-mailu mě děkuje za zaslání e-mailů  a fotek z 50ledetého setkání na golfu v Klánovicích a fotek ze sekání žijících spolužaček. Hned jsem zvednul telefon a zavolal jsem jedné spolužačce,, která mě to nezvedala. Tak jsem zavolal druhé, který jsem pozdravy vyřídil a ona to vyřídí dál. Také mě řekla že se zase sejdou v říjnu a že mě pozvou.  e-mail   

Marie Terezie Brichtová

Marie Terezie Brichtová (* 13 ledna v Praze) je česká mniška domnikánského řádu a významná překladatelka a recenzentka katolické literatury.

Narodila se jako Věra Brichtová. Studovala na Vysoké škole politické a sociální, odkud byla v roce 1949  pro nevhodný kádrový profil vyloučena. V roce 1950 se stala dominikánskou mniškou a přijala řeholní jméno Marie Terezie. Po likvidaci klástera komunistickým rezimem měla mnoho různých zaměstnání, manuálních či úřednických. Přitom se v rámci katolického samizdátu podílela na překladech liturgických textů a církevních dokumentů. Z francouzštiny přeložila Úvod do teologie. Roku 1988 stála u zrodu Karmelitánského nakladatelství (oficiálně ovšem založeného až v roce 1991), na jehož ediční činnosti se dodnes významně podílí.

Setkání třídy mé matky z Biskupského gymnázia na Vinohradech po 50. letech

Děvčata z bývalého Biskupského gymnázia na Vinohradech se dohodla, že se po 50. letech od skončení školy sejdou. Přemýšlely, kde sraz udělají. Nakonec moje matka Vladimíra Nováková zašla na golf za správcovou klánovického areálu a domluvila se s Bohunkou, kdy má volno. Domluvily den, hodinu a občerstvení. Sjela  se skoro celá třída. Některé měly sebou i manžely. Myslím, že se dostavila i bývalá jejich kantorka. S některými z nich se teď scházím v  kavárně u kostela svaté Ludmily a vzpomínáme na moji matku a další spolužačky, co už mezi ními nejsou. Jsem ve spojení s jednou z té bývalé třídy, která to má do Prahy daleko. Je ve Znojmě a působí v Klášteře sv. Kříže Mnišek Kazatelského řádu, je jeptiška. Chci jí napsat a poslat fotky z posledního setkání. Pošlu jí teď i odkaz na tyto fotky ze staršího setkání. Foto 

Dne 29. 7. 2011 jsem hledal v archívu fotek na disku a našel jsem fotky matčiny třídy Biskubského gimnázia ve Slezské ulici na Vinohradech Foto  

 Matčina třída Arcibiskubského gymnázia ve Slezské ulici. V horní řadě šestá od leva stojí Vladimíra Nováková  

 

TOPlist