Osobnosti Golfu

 

 Miloslav Plodek

 Míla Plodek

Je uváděn do Síně slávy českého golfu za obětavou organizační práci pro český golf v létech 1958 až 1975. S golfem přišel do styku jako jeden z klánovických caddies a to záhy po otevření klánovického golfového hřiště v roce 1938. Jako s hráčem se s ním setkáváme poprvé v roce 1948, kdy reprezentuje Golf Club Praha při utkání s Golfovým klubem Líšnice. V roce 1958 je jedním z iniciátorů založení golfového oddílu při TJ Dynamo Praha. Předním činitelem českého golfu se stává v roce 1962, kdy je zvolen předsedou Řídící komise golfu. V roce 1968 byl založen Československý golfový svaz a Miloslav Plodek se stal jeho předsedou. Tuto funkci zastával až do své smrti v roce 1975. V roce 1969 se spolupodílel na založení tělovýchovné jednoty Golf Club Praha, která si jako hlavní úkol stanovila výstavbu golfového hřiště v Praze. Velkou měrou se zasloužil o pozdější vybudování motolského hřiště. Miloslav Plodek vedl československý golf v dobách pro tento sport krajně nepříznivých. Díky velkému pracovnímu nasazení i schopnosti konstruktivně jednat s nadřízenými tělovýchovnými i politickými orgány dosáhl toho, že český golf se opět, po téměř deseti letech silného útlumu, začal rozvíjet jak po stránce sportovní, tak členské. Plodek v jistém smyslu dělal prostředníka mezi dvěma zcela odlišnými prostředími, prostředím golfu, s jeho tradičními zvyklostmi, a nadřízenými orgány všeho druhu, pro které bylo hraní golfu projevem otevřeného třídního nepřátelství. V jistém slova smyslu poskytoval golfu svojí osobou určitý ochranný štít. Po Plodkově smrti, zhodnotil František Krčma, jeden z autentických svědků činnosti Miloslava Plodka, jeho úlohu slovy: „Byly doby, kdy Plodek dělal všechno a do všeho. To mu zůstalo, i když už to dělat nemusel, ale přesto dál dělal. Nepamatuji problém, ať jakékoliv kvality či kvantity, aby byl projednáván bez jeho iniciativy, zásahů a účasti. Nakonec to ani nebylo zásadně ke prospěchu věci, protože bagatelní záležitosti ubíraly čas zásahům velkorysejším a lidé si nemravně zvykli, že co neudělají oni, udělá za ně Míla. Někdy mi připadal jako kapitán lodi, který si vzal na starost i službu u kormidla, pomoc v kuchyni a při mytí paluby. Přesto zůstane pravdou, že vše, u čeho byl, dopadlo lépe než to, co mu uniklo.“ Miloslav Plodek zemřel ve svých nedožitých 46 letech. Jeho uvedením do Síně slávy českého golfu výbor ČGF oceňuje skutečnost, že se významnou měrou zasloužil o český golf. 

Jan Kunšta

 Jan Kunšta
Je uváděn do Síně slávy českého golfu za vynikající sportovní výsledky, kterých dosáhl v období let 1966 až 1991. Je to téměř neuvěřitelné, ale mezi prvním mistrovským titulem, který Jan Kunšta získal, a posledním uplynulo rozpětí 25 let. Po tuto dobu si udržoval špičkovou herní výkonnost a stal se v českém prostředí hráčem vpravdě legendárním. V šedesátých a sedmdesátých letech patřil spolu s Jiřím Dvořákem a svým bratrem Jiřím k absolutní československé hráčské špičce a český golf mnohokrát reprezentoval na mezinárodním poli. Je držitelem sedmi mistrovských titulů a vítězem velkého množství turnajů. Jako člen závodního družstva Golf Clubu Mariánské Lázně získal i řadu mistrovských titulů ze soutěží družstev. V současné době, kdy již dosáhl seniorského věku, je členem české seniorské reprezentace. Kromě závodní činnosti se Jan Kunšta věnoval i činnosti organizační. Koncem sedmdesátých let působil jako předseda trenérsko-metodické komise Československého svazu golfu. 

Jiří Kunšta

 Jiří Kunšta
Je uváděn do Síně slávy českého golfu za vynikající sportovní výsledky, kterých dosáhl v období dvaceti let od konce šedesátých let do konce let osmdesátých. Do české výkonnostní špičky se dostal koncem šedesátých let, kdy začal spolu s Jiřím Dvořákem a bratrem Janem vytvářet legendární výkonnostní triumvirát. Celkem získal čtyři mistrovské tituly, první v roce 1978, poslední v roce 1987. Kromě toho se stal jako dlouholetý člen závodního družstva Golf Clubu Mariánské Lázně držitelem řady mistrovských titulů ze soutěží družstev. Byl vítězem velkého množství turnajů a mnohokrát reprezentoval český golf v zahraničí. Na mistrovství republiky 1977 byl z českých hráčů nejlepší a jeho jedna nad par na 72 jamek byl v té době dosud nejlepší výsledek českého hráče v čtyřkolové soutěži. V silné zahraniční konkurenci skončil druhý. Kromě závodní činnosti se podílel i na činnosti organizační ve prospěch českého golfu, a to jak v rámci činnosti Československého svazu golfu, tak jako předseda Golf Clubu Mariánské Lázně. Po listopadu 1989 se rozhodl opustit řady amatérských golfistů a začal se věnovat profesionální činnosti učitele golfu. Jako takový byl členem České profesionální golfové asociace. Jeho život ukončila v roce 2001 zákeřná nemoc. 

Jiří Kodeš

 Jiří Kodeš
Je uváděn do Síně slávy českého golfu za dlouhodobě vynikající sportovní výsledky, zvláště v kategorii seniorů a za významný přínos k rozvoji českého golfu. Jiří Kodeš začal hrát golf v době, kdy již ukončil mimořádně úspěšnou sportovní dráhu rychlostního kanoisty. V té době mu již bylo 37 let. Záhy dosáhl takové herní úrovně, že byl zařazen do ligového družstva poděbradského golfového oddílu. Koncem sedmdesátých let již měl jednomístný hendikep a stal se pravidelným a úspěšným účastníkem mistrovství republiky. Hovoří o tom bilance z jeho prvních startů na mistrovství na jamky. I když se nikdy neprobojoval do finále, vždy byl vyřazen budoucím mistrem. V roce 1980 v prvním kole, v roce 1982 ve 3. kole, v letech 1983 a 1984 v semifinále (4.kole) a v roce 1986 ve 3. kole. To se již blížil seniorskému věku. V roce 1987 se jako člen československého reprezentačního družstva zúčastnil mistrovství Evropy v Rakousku. V kvalifikaci byl naším druhým nejúspěšnějším hráčem a svým bodem ve dvouhře přispěl k vítězství nad Portugalskem. Největších sportovních úspěchů však dosáhl v kategorii seniorů. Od roku 1988 získal šest domácích seniorských mistrovských titulů. Je až nepochopitelné, že s přibývajícím věkem se jeho herní schopnost nejen nesnižovala, ale stále rostla. V letech 1991, 1992 a 1993 byl seniorským mistrem Rakouska. V letech 1999 a 2000 byl vyhlášen nejlepším evropským golfistou nad 65 let. V roce 2000 se stal seniorským mistrem Maďarska, v roce 2001 seniorským mistrem Slovinska, dvakrát vyhrál seniorské mistrovství Slovenska. Na mistrovství Evropy v roce 2001 skončil v soutěži 130 jednotlivců na 3. místě za dvěma Walesany. Stal se tedy nejlepším seniorem kontinentu. Takové postavení v mezinárodním měřítku žádný jiný český amatérský hráč nedosáhl. Svoji fyzickou kondici utužoval i manuální prací na údržbě a přestavbě poděbradského golfového hřiště. Jeho zásluhy o přestavbu poděbradského hřiště na osmnáctijamkové a o rozvoj poděbradského golfu jsou mimořádné. Jiří Kodeš pracoval před rozdělením Československa v posledním výboru Československé golfové federace a v současné době je členem výboru České golfové federace. Jedno volební období byl prezidentem Golf Clubu Poděbrady. 
Text: ČGF – Prokop Sedlák, foto archi

Ludmila (Duna) Křenková

 Ludmila ( Duna) Křenková

Ludmila Křenková je členkou Síně slávy českého golfu za dlouhodobě vynikající sportovní výsledky. Mezi českými golfisty je zcela mimořádnou osobností. Žádný jiný golfista ani golfistka si neudržel mistrovskou výkonnost neuvěřitelných 43 let. Tato výkonnostní stabilita je ojedinělá nejen v českém golfu. V roce 1957, ve svých šestnácti letech, Duna Křenková získala první mistrovský titul. Další přidala o pět let později v roce 1962 a pak pravidelně každý rok, s výjimkou let 1966 a 1970, jeden nebo dva ročně až do roku 1987. Po roce 1987 jako by hledala druhý dech pro nový útok. Ten přišel v roce 1990 ziskem dalšího mistrovského titulu a pak ještě po jednom v letech 1991, 1992 a 1993. V roce 1994 přišlo vyvrcholení její zářné sportovní dráhy v kategorii žen ziskem obou titulů v jednom roce. V této kategorii získala celkem 43 mistrovských titulů v rozmezí 38 let. V roce 1991 Duna Křenková dosáhla seniorského věku a hned získala mistrovský titul v této kategorii. V letech 1995, 1996, 1998 a 1999 přidala další seniorské mistrovské tituly. Kdyby český golf uděloval titul Královna golfu, nemohl by patřit jiné hráčce. Jejími poraženými soupeřkami byly výborné hráčky patřící věkem ke třem různým generacím. Její herní výkonnost však byla úspěšně konfrontována i s výkonností hráček zahraničních. V letech 1977 a 1979 získala druhé místo na silně obsazeném mezinárodním mistrovství Rakouska, kde byla nejlepší evropskou hráčkou a sklonit se musela pouze před uměním vynikajících taiwanských hráček. V roce 1985 byla na tomto mistrovství opět druhá za Němkou Peterovou.

Duna Křenková byla představitelkou sportovního pojetí golfu, což odpovídalo i jejímu profesnímu zaměření vychovatelky mládeže. Kdyby její sportovní rozvoj nebyl v období totality omezován nedostatkem mezinárodních styků, patřila by bezesporu k vrcholům evropského amatérského golfu.

Ludmila Křenková je členkou Golf Clubu Praha.

 

Hana Chrástková - Brožová

 Hana Chrástková ( Brožová ) 

Hana Chrástková-Brožová je členkou Síně slávy českého golfu za dlouhodobě vynikající sportovní výsledky. Její golfové začátky se váží ke karlovarskému hřišti v době jeho obnovy v padesátých letech minulého století. S golfem začala v roce 1951. Prvního sportovního úspěchu dosáhla už za tři roky vítězstvím v I. ročníku Soutěže Artura Štiky. Tato soutěž se konala 25. července 1954 na ještě zdaleka ne obnoveném karlovarském hřišti. Od té doby Hana Chrástková - Brožová dobyla množství cenných vítězství a řadu titulů mistryně republiky. Svůj první mistrovský titul získala v roce 1957 ve hře na jamky. O rok později získala už oba mistrovské tituly - na rány i na jamky. Dvojnásobnou mistryní republiky se stala ještě v letech 1960 a 1966. V době své vrcholné herní úrovně od roku 1957 do roku 1973 získala celkem 14 mistrovských titulů. Na tyto úspěchy po čtyřech letech navázala úspěchy dalšími, a to v seniorské kategorii. Mezi lety 1977 až 1994 získala devět mistrovských titulů mezi seniorkami. Mezi jejím prvním a posledním mistrovským titulem je neuvěřitelných třicet sedm let. Kromě mistrovských titulů z individuálních soutěží je držitelkou sedmi mistrovských titulů ze soutěží družstev, které získala jako reprezentantka karlovarského a pražského golfu.

Hana Chrástková-Brožová svým sportovním příkladem motivovala víc než dvě generace golfistek, zvláště v Karlových Varech. V letech 1957 až 1966 byla nejúspěšnější českou hráčkou.

Jaromír Fuchs 

 Jaromír Fuchs 

byl do Síně slávy českého golfu uveden za za celoživotní hráčskou a organizační činnost ve prospěch českého golfu.
Jaromír Fuchs se s golfem seznámil již jako klánovický kluk, který si přivydělával jako caddie na místním hřišti. Po válce se již zúčastnil podzimních mistrovství caddies a dobyl své první vavříny. V letech 1948 a 1949 zvítězil v mistrovství caddies Golf Clubu Praha. 
V roce 1950 se zúčastnil mistrovství republiky v Mariánských Lázních a v kvalifikaci skončil čtvrtý s výsledkem 78 ran. V jamkových bojích postoupil až do semifinále, kde podlehl nejlepšímu tehdejšímu hráči Hanno Tonderovi. V témže roce bylo úřady uzavřeno klánovické golfové hřiště a golf přestal být pro J.Fuchse součástí jeho každodenního života. S golfem se však nerozloučil a začal za ním obtížně jezdit do vzdálených Mariánských Lázní. V roce 1954 se opět v semifinále již ilegálního mistrovství republiky střetl opět s H. Tonderem a zvítězil. Ve finále podlehl nejlepšímu tehdejšímu hráči M.Vostárkovi. 
Po několikaleté přestávce se v roce 1966 ke golfu opět vrátil a rychle se zařadil mezi českou výkonnostní elitu. Řadu let byl nejlepším pražským hráčem. Po založení Československého golfového svazu v roce 1968 se stal členem jeho výboru a golfu věnoval i svoji organizátorskou aktivitu. Jako člen oddílu Tatran Praha byl po dobu více než dvacet let předním hráčem ligového družstva, které bojovalo v nejvyšší soutěži. V roce 1973 se stal mistrem republiky ve hře na jamky. Kromě toho vyhrál řadu turnajů. 
Po dovršení seniorského věku pro něj začalo období sportovních úspěchů v této kategorii. Svojí výkonností se rychle zařadil mezi seniorskou reprezentaci, která významně přispívá k dobré mezinárodní propagaci českého golfu. Sledovat jeho přístup ke hře, techniku i chování, přísně respektující golfovou etiketu způsobem naprosto přirozeným a pohodovým, bez jakýchkoliv emocí a stresů, je stále školou pro všechny věkové i výkonnostní kategorie hráčů. Za svůj golfový život, který u nás patří k nejdelším, Míša Fuchs náš sport významně obohatil.

Prokop Sedlák

 Prokop Sedlák 

byl uveden do Síně slávy českého golfu za dlouholetou organizační činnost ve prospěch českého golfu a za svoji publikační činnost o historii českého golfu.
Prokop Sedlák pochází z rodiny, kde oba rodiče hráli golf. Jeho otec byl jedním z prvních českých golfistů a v roce 1928 zakládajícím členem Golfového klubu Líšnice. Prokop Sedlák začal golf hrát již koncem čtyřicátých let minulého století. Je jedním z mála pamětníků klánovického hřiště, které navštívil se svými rodiči nedlouho před tím, než bylo uzavřeno a o dva roky později zcela zničeno. 
Jeho golfové mládí probíhalo na Líšnici v padesátých létech. Koncem padesátých let již dosáhl několika sportovních úspěchů na klubové úrovni. Do celostátního sportovního dění nově oživeného golfu se zapojil začátkem let šedesátých. V té době začíná i jeho organizátorská činnost, nejdříve na klubové úrovni, potom i na celostátní. Od roku 1966 je nepřetržitě členem výboru Golfového klubu Líšnice. 
Po založení Československého golfového svazu v roce 1968 byl zvolen do jeho prvního výboru, kde působil pět let ve funkci jednatele. Když po listopadu 1989 se vedle celostátní golfové organizace vytvářely i národní svazy, byl zvolen do výboru nově založeného Českomoravského golfového svazu. 
Po rozdělení Československé republiky v roce 1993 byl Prokop Sedlák zvolen do výboru České golfové federace a ve výboru působil dvanáct let, poslední čtyřleté funkční období ve funkci jejího viceprezidenta. V roce 1993 byl rovněž zvolen prezidentem Golfového klubu Líšnice a v této funkci působil do roku 1996.

Začátkem devadesátých let začal Prokop Sedlák shromažďovat a utřiďovat podklady z historie Golfového klubu Líšnice a později celého českého golfu. Tato práce vedla nejdříve k napsání příručky o předválečné historii GKL, od roku 2001 poskytoval ke zveřejnění na internetu studii o historii českého golfu. Napsal řadu článků jak o historii českého golfu, tak i o jeho osobnostech. Nejvýznamnějším jeho dílem je kniha o historii českého golfu, která vyšla v roce 2004 pod názvem Historie golfu v českých zemích a na Slovensku. Prokop Sedlák je znám svou úctou ke golfovým tradicím a svým vystupováním tuto úctu vždy dokazoval.