Různé Akce

 


 Servírka v Jazzové zahradě Na Staré štací 


9. 5. 2015

Výlet do Průhonic 

 Plán 

Ráno jsem volal caddieho Jiřího Smetanu a on mě řekl že jede se strýcem do Průhonic. Tak jsem mu řekl jestli by se nestavili pro mě a že bych jel také  že by zabil dvě mouchy jednou ránou a nemusel tam jet se mnou ještě jednou. Ještě jsem si s caddiem při obědě upřesnil čas kdy se pro mě stavějí.   Po druhé hodině se pro mě stavěli a já nasednul a vyjeli jsme. Přijížděli jsme k Průhonicích tak jsme zjistili že pršelo. Zaparkovali jsme a šli jsme zaplatit vstupné a šly jsme do parku. Prošly jsme jen kousek a já jsem nafotil vše co mě přišlo pod objektiv a líbilo se mě to. Na několika lavičkách jsem si chvíli poseděli. Obešli jsme rybník a šly zpátky. Nasedli jsme do auta a jeli jsme do Klánovic.  U Hájku nás zastihl déšť, který nás doprovázel až do Klánovic. Zastavili jsme se na kávě v Babiččině Besedě a chvíli jsme tam poseděli než přestalo pršet a zaplatili jsme a jeli jsme ke mně, kde se chvíli posadili a povídali si a já jsem si šel stáhnout fotky.  Měl jsem dobrou předtuchu že jsem musel napřed stáhnou fotky, které končili číslem 9999 a přejmenovat abych mohl stáhnout další fotky, které už začínali 0001 Foto     

11. 4. 2015

Sobotní výlet do Mělníka a Všetat 

Řekl jsem caddiemu, že bychom mohli v sobotu zajet do Mělníka. Včera mě volal, že hodinu hledal v Mělníku golfové hřiště na internetu a že tam žádné není. Tak jsem mu řekl, že to vím, že nemusíme pořád jezdit na golf, že se se jen chci podívat do Mělníka a okolí. Tak řekl, že se podíváme k zámku a soutoku Labe s Vltavou a že se někde najíme. V deset hodin přijel a já jsem nasednul a vyjeli jsme. Cestou mě řekl, že mě ukáže dům rodičů Jana Palacha ve Všetatech a pomníček věnovaný Janu Palachovi na rozptylovém hřbitovu. Tak jsem si obojí vyfotil a Jiří Smetana si na něj zavzpomínal, studovali spolu v jednom kruhu na Vysoké škole ekonomické. Z Všetat jsme jeli do Mělníka. V Mělnice jsme zaparkovali u Masarykova kulturního domu a šli jsme do historického centra a na vyhlídku na soutoku Vltavy a Labe. Cestou jsme se stavěli na kávě a lívancích. Na zpáteční cestě domů jsme jeli okolo Jazzové zahrady, kde hraje Revival Sving Band Praha manželů Šilhavých a zastavili jsme se na golfovém hřišti v Mstěticích na jídle a na kávě. Tam nás obsluhovala Martinka, která mě obsluhovala i na golfu v Klánovicích a potkal jsem i Kačenku Studničnou. Nejedli jsme se a jeli jsme domů. Foto

4. 4. 2015

Sobotní výlet ( bílá sobota)

Včera jsem řekl caddiemu, že bychom se mohli znovu podívat do Přerova nad Labem do Skansenu nebo do Mladé Boleslavi na golf. Přes noc jsem si to rozmyslel a v deset hodin, když pro mě přijel, tak jsem caddiemu řekl, že se jedeme podívat na mého golfového kamaráda Robu Tscherpela do Černošic na chatu, kde je celou sezónu a má tam občerstvení pro cyklisty a pěší turisty. V Černošicích jsme tak trochu zabloudili. Zaplať pan Bůh, že jsem měl Robovo mobilní číslo. Tak jsme mu zavolali a Roba nám řekl cestu k němu. Dojeli jsme k jeho chatě a zaparkovali. Chvíli jsme s nim popovídali a šli jsme kousek po cyklostezce až na konec chat, kde je vidět za řekou golfové hřiště na Zbraslavi. Když jsme se vraceli, tak jsem u Roby viděl pána se psem a myslel jsem, že se tam někdo z pasantů zastavil na občerstvení. Ale když jsem přišel blíž, tak jsem poznal, že je to Petr Robětín se psem. Tak jsme si tam dali klobásu, kávu a cocacolu a popovídali jsme si. S Robou i Petrem jsme celoživotní kamarádi z golfu. Když jsme jeli domů, tak jsme se stavěli u caddieho doma, kde nám jeho manželka dala kávu. Caddie jel ještě k jeho sestře do sociálního zařízení do Nebušuic. Tam jsme s ní chvíli byli. Od sestry jsme jeli ke mně domů a stavěli jsme se v Samosu na kávě a čaji. Foto    

29. 3. 2015

Výlet do Přerova nad Labem do Skansenu 

V pátek jsem zavolal cadddiho a řekl jsem, že bychom se mohli jet podívat do skanzenu do Přerova nad Labem, protože budou velikonoce a v objektech předvádí svoje umění plno řemeslníků. Caddie řekl, že bychom mohli. Tak jsem mu řekl, aby přijel v deset a že potom někam půjdeme na oběd. S obědem to dopadne tak, že asi půjdeme na golf do Mstětic, které jsou už otevřené a jsou při cestě. Ráno vstal brácha a řekl, že mu neposlali práci a že pojede s námi. Připravil jsem si legitimaci do auta a peněženku. Nabil jsem si akumulátorek do fotoaparátu, abych mohl fotit. Tu legitimaci do auta jsem pochopitelně zapomněl na stole. Po půl desáté jsem vyšel na roh abych to nezdržoval. Caddie přijel a já jsem nasednul a vyjeli jsme. Chtěli jsme vzít brachu ale on měl hodně práce. V Přerově jsme zaparkovali a šli jsme do skanzenu, zakoupili jsme důchodcovské vstupenky a šli jsme na prohlídku. Prošli jsme několik chalup, které jsou vybaveny historickým nábytkem a jsou v nich figuríny oblečené do krojů nebo do dobových obleků. V jedné chalupě, kde je i stará škola, bylo několik prodejců velikonočních ozdob a dalších předmětů. Také před očima malovali kraslice a vajíčka. Já jsem přesvědčoval caddieho, aby koupil něco rodině.  Nakonec koupil polštář zdobený ovečkami vnučce, která oslavuje dva roky. Na jídlo jsme se stavěli na golfu v Mstěticích.  Fotky 

21. 3. 2015

Výlet s překvapením 

Ráno sedím u počítače a najednou mě přišla SMS s fotkou. Tak jsem se ptal, kdo to je a odpověď byla Pohlreich. Za chvilku na mě křiknul brácha, jestli jsem připravený k odjezdu.  Po chvíli sešel dolů, já jsem vypnul počítač a vyjeli jsme. Jeli jsme na dálnici, tak jsem si myslel, že jedeme na golf. Další dvě odbočky na golf jsme minuli a jeli jsme dál. Pořád jsem nevěděl, kam jedem. Z dálnice jsme sjeli na Velké Meziřičí a pořád jsem nevěděl, kam jedeme. Najednou jsme dojeli do Kundratic a zahnuli jsme a já jsem zjistil, že jsme u penzionu Mlejn, kam se odstěhoval kamarád Luboš Novotný a žije tam. Chvíli jsme se tam zdrželi a jeli jsme domů. Na jídlo jsme se stavěli v pivovaře v Kácově. Tam jsme se najedli a zaplatili a jeli jsme domů. Ještě jsme se stavěli na kávě v Blues Cafe tady v Klánovicích  Foto

8. 3. 2015

Tomášek Hradecký

 Tomášek Hradecký 

Tyto fotky vznikali při různých akcích u nás doma v Klánovicích. Dost často tady byla Milada Volejniková, která byla mojí kmotrou. Jejím rodičům patřila vila kde je dnes dětský domov ( hlavní budova ).  Další fotky jsou při sekání trávy praní prádla a mých kamarádu sousedů. Také jsem s oslíkem. Kterého jsem dostal místo velkého koně, kterého mě chtěl koupit děda Novák Vladimír. Rok fotek není znám.  Foto 

2. 3. 2015

Vzpomínka na moje mládí 

Narozeniny Vladimíra Nováka mého dědy 

Moje matka zorganizovala oslavu sedmdesátých narozenin mého dědy Vladimíra Nováka. Řekla mi, že fotky dělala na černobílý film, chtěla fotky přidat k dárkům k narozeninám. Dělala tehdy v Ústředním geologickém ústavu a chlapi, co s ní dělali, řekli, že fotky upraví, aby byly barevně. Tyto fotky jsou pro mně vzácnost a jestli původně šlo o černobílý film, jde o naprostý unikát. Foto   Fotky s Tomáškem Hradeckým 

9. 12. 2014

Posezení důchodců SOŠ pro administrativu Evropské unie

Od roku 1997 po smrti mé matky mě zvou její bývalí spolupracovníci na výroční posezení. Předtím jsem ji doprovázel, známe se. Ráno jsem se podíval na autobusové spojení. Na autobus jsem vyšel trochu dřív a ještě jsem se stavěl v Golf shopu a popovídal jsem si s prodavačkou. Do Horních Počernic jsem dojel a šel pak do školy. Chtěl jsem se stavět jako každý rok v údržbě u PANA Vilíma. Dozvěděl jsem se, že má dovolenou. Tak jsem se šel podívat na pane Potěšila. Chvíli jsme si popovídali. Museli jsme se rozloučit, protože tam přišli dva pánové a začali o něčem služebně jednat. Tak jsem se šel ještě podívat na Jarku Chroustovou a také jsme se chvíli pobavili. Přešel jsem sinici do druhé budovy, kde jsme měli v jídelně posezení. Bylo brzo, tak jsem si uvnitř sedl na lavičku a počkal jsem tam v teple. Ke třetí hodině se důchodci scházeli. Ve tři hodiny se na nás přišel podívat ředitel školy pan Mgr. Roman Liška a popřál veselé vánoce. Informoval nás, co se vše událo za poslední rok. Měli jsme pohoštění - řízek s bramborovým salátem a moučník s kávou. S Jiřím Smetanou jsme byli domluveni, že pro mě přijede až pojede od bývalého zaměstnavatele z Čelákovic a odveze mě domů, abych nemusel autobusem. Foto

13. 6. 2014

AntonínTony Brych

 Antonín Tony Brych 

Dnes by slavil Antonín Tony Brych svátek. Moc na něj vzpomínám a to že k nám přijeli s manželkou a jejich psem a byli tady celý den. Tonda byl v trenýrkách a liboval si to, že nemusí být někde na pódiu oblečený a potit se, popíjel pivo a měl kytaru, kterou si přivezl a zpíval nám při opékání vuřtu. Večer odjeli domů a druhý den zase přijeli, když to bylo o víkendu a pokračovalo se. Antonín Tony Brych byl od 1968 zakládajícím druhým členem jazzové Skupiny Steamboat Stompers s Jiřím Kadlusem     

23. 5. 2014

Moje narozeniny

Ve čtvrtek jsem už byl nahoře v ložnici. Najednou zvoní dole mobil, tak jsem otrávený slezl dolů, abych ho zvedl, ale přestal zvonit. Tak jsem se podíval, kdo to volal. A  hle, on  to caddie, který se často strefí s voláním na čas, kdy jsem ve vaně. Tak jsem ho chtěl volat a měl obsazeno. Během toho mě zvoní druhý mobil a on to caddie. Říkal mi, že má nový mobil a že jsem první, komu volá. Říká, že ráno přijede. Před šestou mě cinkl telefon pevné linky, tak jsem si myslel, že je to Maruška. Šel jsem dolů a zjistil jsem, že mám na přenosném telefonu obálku. Tak jsem ji chtěl odstranit, ale neumím to, protože mě jednou spadl do vody a od té doby mě některé klávesy nejdou. Začal jsem dělat na počítači a najednou k sedmé hodině se caddie objevil. Tak jsem se podivil co tady dělá a caddie mě řekl, že si nastavil blbě hodiny na mobilu a ten ho vzbudil omylem po páté hodině. Do toho všeho přišla Maruška, se kterou jsme měli domluveno, že sem k osmé hodině přijde, aby se také sešla s paní ze sociálky. Po odchodu paní ze sociálky jsme s caddiem jeli vyměnit pneumatiky. Vrátili jsme se domů, kde jsme vyndali pneumatiky a jeli jsme se najíst na Black Bridge, kde jsme si zavzpomínali na mojí matku, která by měla dne 23. 5. 2014 svátek a na Karla Vopičku, který má narozeniny. Také jsme si vzpomněli na Lady Luisu Abrahams, která by 21. 5. 2014 oslavila 104 let a další lidi. Zavolali jsme švagrovi caddieho Vladimíru Novákovi, má svátek. Zaplatili  jsme a jeli jsme domů. Ještě jsme se stavěli v GolfShopu pozdravit. Byla tam právě Bc. Hanka Neubauerová. Tak jsem se s ní pozdravil a optal jsem se jí, jak se má. Hanka mě řekla, že dobře a je pořád ve spěchu. Po odchodu jsme se bavili s majitelem prodejny o všem možném. Rozloučili jsme se a já šel k autu a jeli jsme domů. Foto       

30. 4. 2014

Koupě nové sekačky na trávu

Stávající husqvarna na sekání trávy se porouchala, přední osa kol se vytrhla tak, že nejde opravit. Tak jsme s Jiřím Smetanou zajeli na Průmyslovou a v husqvarně koupili novou sekačku. Je levnější a podstatně výkonnější, než předchozí.

      Prodejna Husqvarny na Průmyslové

15. 4. 2014

Výlet do Přerova nad Labem

 Škoola 

Původně jsme chtěli s mým caddiem vyjet dopoledne, ale caddie musel něco vyřídit služebně a řekl, že ke mně přijede v půl jedné. Tak jsem dopoledne něco udělal na počítači a s kamarádkou pouklidili na stole. Ještě jsem si přes Facebbook dopiosoval s Lucii Gaudlovou, která psala diplomku. Tak jsem ji napsal, že ji držím palce. Caddie přijel,  jak slínil v jednu hodinu. Nasedl jsem do auta a vyjeli jsme do Přerova nad Labem do Skansemu. Caddie koupil vstupenku a pokladní mu řekla, že je můj doprovod a že to má zadarmo. Prošli jsme chalupy a obyvatelstvo jsme zdravili, ale oni nás ne, všechno byly figuríny. Po prohlídce jsme nastoupili do auta a jeli jsme do Samosu na kávu. Tam si caddie dal polední menu a já kávu s palačinkou.  Foto    

22. 2. 2014

Výlet do Království železnic 

V týdnu jsem napsal e-mail mému caddiemu že by jsme se mohli jet podívat na Karlštejn do muzea betlému a nebo do Království železnic na Smíchově. Caddie mě napsal : v sobotu Tě dostrkám na království železnic na Smíchov. Tak jsem s tím souhlasil. Ráno jsem něco udělal na počítači a koukal jsem na olympiádu. Po desáté hodině ke mně přijel caddie a já jsem k němu na rohu nasedl a vyjeli jsme. Na oběd jsme se stavěli v Erpetu. Chtěl jsem si sednout na plochu, ale  caddie řekl, že oběd absolvujeme v hezkém prostředí restaurace s výhledem na Vltavu a Vyšehrad.  Sedli jsme si v restauraci a já jsem řekl caddiemu, aby zatím objednal jídlo, že se jdu podívat na plochu. Narazil jsem tam na kamaráda z Hradce Králové a na Karla Vopičku. Ten byl velmi překvapený, že jsem se objevil mimo dětské turnaje.  Po jídle jsem se šel zase na plochu rozloučit s Karlem Vopičkou a Lubošem Rákosníkem. Přejeli jsme do blízkého  Království železnic. Zaparkovali jsme v obchodním  domě a v autě jsme nechali bundy.  V pokladně Království železnic  jsme si koupili lístky a pokladní mě řekla, abych jel výtahem   a nemusel po schodech. Moc se mi výstavní prostor líbil. nevěděl jsem kam dřív se koukat a fotit  Určité kraje, města a nádraží jsem poznal. Vše jsme to obešli a já jsem to nafotil. Kdyby žil můj otec, tak by tam chodil pořád, vlaky byli jeho koníčkem. Pracoval totiž ve  výzkumném ústavu kolejových vozidel a doma měl panel nádraží a jednokolejku okolo pokoje. Foto   

9. 1. 2014

Výlet do Duchcova

Před deseti lety mě Jiří Smetana vytáhnul na výlet do Duchcova, kam jel pracovně a to Evropskou peněžní dodací městu. Mě vzal sebou jako fotografa. Ráno se pro mě stavěl v dešti. Chtěl mě nechat doma že prší ale já jsem mu řekl že ranní déšť nemá dlouho trvání.  Vzal jsem fotoaparát a vyjeli jsme. Během cesty přestalo a já mohl fotit co Jiří Smetana potřeboval.  Foto

4. 1. 2014

Sobotní návštěva bývalého kolegy ze školy na Harfě

Po obědě mi zazvonil telefon a na druhé straně se ozval Jarda Vintr. Byl v Klánovicích se svým kamarádem Honzou a ptal se, jestli se mohou zastavit na kus řeči. Rád jsem je pozval, poseděli jsme, uvařili si kafe, dali stopečku višňovice a zavzpomínali si na staré známé a kamarády. Bylo to příjemné odpoledne. Moc se těším na jaro až kluci přijedou na kolech.   

Vít Hradecký a Jarda Vintr  Jarda Vintr a Honza 

 

26. 12. 2013 

Bracha Vít peče nádivku a kapry v Klánovicích

Po 17 letech jsme měli kapra na sardeli, kterého dělala babička i matka. Brácha pozval na něj svoje dcery, které přijeli po 14 hodině. Při bráchovi vaření jsem si stáhnul svatou mmši Jana Jakuba ryby a koledy, které nám připomínali naše mládí kdy jsme si je při večeři pouštěli na černých deskách. Po pozdním obědě a brzkou večeři jsme seděli u stolu a povídali jsme si až do 19 hodiny kdy bracha dcery odvezl na nádraží a jeli domů. Fotky 

11. 12. 2013

Posezení důchodců Střední odborné školy pro administrativu Evropské unie

Logo

Moje matka byla zaměstnána na Harfě na stejné škole, která tehdy měla jiné vyučovací obory. Zúčastňovala se pak posezení důchodců, které v prosinci škola organizovala pro důchodce a jsem chodil s ní. Pracoval jsem s ní, tak jsem zván na důchodce místo zemřelé mé matky. Z Klánovic jsem vyjel deset minut před 14 hodinou. Cestou ke škole jsem potkal pana Marouše a šli jsme spolu. Já jsem se šel podívat na Jindru Vilíma do údržby. Ve vrátnici - recepci - mě paní asi poznala, věděla, že jdu za panem Vilímem. Zaklepal jsem pak u něj na dveře a Jindra mě přišel otevřít. Říkal, abych šel opatrně, abych neupadl. Sešel jsem po schodech a dole seděl Alois Potěšil a další důchodci. Pozdravili jsme se a já jsem se na chvíli posadil. Alkoholické nápoje jsem odmítl, tak jsem dostal nealkoholické pití. Přišla také Marcela Linková (Hornová). Ve tří čtvrtě na 3 jsem se se všemi rozloučil a šel jsem pomalu naproti do jídelny na posezení důchodců. Tam jsem se potkal s dalšími spolupracovníky. Podepsal jsem se a sedl si na kraj stolu. V 15 hodin přišel ředitel školy a pozdravil se se všemi. Krátce nás seznámil s tím, co se ve škole událo za poslední rok. Zaujalo mě, že otevřeli nový filmový obor. Pak jsme dostali občerstvení - řízek s bramborovým salátem a po něm kávu s moučníkem. Já jsem zavolal mému příbuznému, kde jsem. Byl s vnukem a řekl, že pro mně přijede. Chvíli jsme se v Horních Počernicích nemohli najít. Pak jsme vyrazili a ještě jsme se stavěli v restauraci Samos na kávě a palačince se zmrzlinou. Foto  

13. 9. 2013

Antonín Tony Brych

Stejně jako v roce loňském, sešla se i letos 21. března v Divadle U Hasičů početná divácká obec, aby si připomněla legendární osobnost dixielandové muziky - Antonína Tonyho Brycha, který 21. března 2007 opustil své publikum i své spoluhráče z kapely Steamboat Stompers. Právě šéf tohoto orchestru Jiří Kadlus zorganizoval 2. ročník memoriálu Tonyho Brycha a pozval na něj čtyřiadvacet hudebních hostů, kteří byli rozlosováni do tří příležitostných kapel. Každé z nich pak byly - rovněž losem - přiděleny tři skladby, s nimž na pódiu vystoupily. Zahájení ovšem patřilo domácím "Stýmboutům", s nimiž si zazpívala Darja Kuncová, nato z reproduktorů zazněla jedna z Tonyho "kuchyňských" nahrávek, kterými bavil sebe i své přátele, a pak už začala přehlídka hudebního výkvětu Prahy a okolí. Je samozřejmé, že byli pozváni jiní muzikanti, než v roce loňském, takže publikum mělo možnost seznámit se s dalšími osobnostmi. Největší aplaus sklidila sestava závěrečná, kterou tvořili trumpetista Jaroslav Šilhavý, klarinetista Stanislav Chmelík, trombonista František Kunc, pianista Jaromír Kadlec, banjista Petr Čerbák, kontrabasista Vít Fiala a zpěvačka Jitka Vrbová. Je samozřejmé, že i ve zbývajících dvou seskupeních byli výteční hráči, jakými jsou trumpetisté Petr Hasman a Ladislav Koucký, saxofonista a zpěvák František Havlíček, trombonisté Josef Bažík Pavelka a Jaroslav Kurzweil, klávesistka Jaroslava Šilhavá, banjista Petr Krumbhanzl, kontrabasista Dan Kozel nebo bubeník a hráč na "kravatovalchu" Miloš Kejř. Ještě jednou se z reproduktorů ozval hlas Tonyho Brycha, který zpíval o následcích posezení v pivnici U Medvídků, a pak už nastoupil All Stars Band. Jeho sestava vyšla z hlasování na internetových stránkách kapely Steamboat Stompers, tedy jakoby z vůle publika. Když jsem se ovšem po koncertě podíval na výsledky hlasování, zarazila mě jedna věc. Předpokládal jsem, že každý z hlasujících příznivců se vyjádří k celé sestavě, takže si vybere sedm instrumentalistů a jednu zpěvačku, ovšem skutečnost je jiná. Tak například k postu klarinetisty se vyjádřilo 318 respondentů, zatímco o výběru bubeníka rozhodovalo o 200 hlasů víc. Také je podivné, že mladá zpěvačka Lucie Zemanová dostala o 150 hlasů více než Jitka Vrbová a o 180 více než Šárka Pexová, přestože - a nejen podle názoru mého - své kolegyně nepřevyšovala, spíše naopak. Ale i tak to v demokracii chodí, a pokud se jedná jen o pomyslné soutěžení muzikantů, lze to přejít s úsměvem. V každém případě se memoriál opět vydařil, je jen škoda, že se v divadle musí končit do 22 hodin, takže poslední skladba - tradiční Svatí - dozněla krátce po půl desáté. Publikum by vydrželo sedět a poslouchat mnohem déle, ale co se dá dělat, boj proti hluku má i své negativní stránky. Ale už teď se můžeme těšit na další ročník v roce 2010, kdy datum 21.3. připadne na neděli. Jsem jen zvědav, zda se Jiřímu Kadlusovi podaří vybrat další "porci" hostů, aniž by musel opakovat některé jméno z prvých dvou ročníků. Bylo by to hezké, ale jen v případě, že by to nebylo na úkor kvality. V opačné případě ať se raději objeví osvědčené stálice!

 

Ivan Kott

          

7. 9. 2013

Jazz ve křoví

V úterý 27. 8. 2013 jsem  napsal manželům Šilhavým, že 7. 9. 2013 přijedeme na koncert v Jazzové zahradě. Druhý den jsem dostal e-mail s díky za zprávu a že se těší. Tak jsem zavolal mému caddiemu, který jel na týden do Rakouska. Ráno jsem si srovnal fotky pode čísel, protože jsem měl o čtyři čísla míň, než objektů. V půl čtvrtá jsem se najedl a díval se na golf. Kolem 17. hodiny pro mě přijel caddie s manželkou a vyjeli jsme na jazz. Přijeli jsme na Starou štaci, zaparkovali jsme a šli jsme k pokladně. Koupili jsme si vstupenky a občerstvení. Paní  Jarka Šilhavá nás posadila do rohu ke stolu, kde jsme seděli sami jako VIP. Já jsem se pozdravil i s jejím mužem. Ten, když mě sptařil, řekl : golf je tady. Pozdravil jsem se ještě s účinkujícími, které znám od Antonina Tonyho Brycha. Také jsem mluvil s fotografem, se kterým  jsem se seznámil asi před třemi roky. Antonín Šilhavý uvedl celou akci a dál pak konferenciérem byl dlouholetý kamarád ŠTĚPÁN  PODÉŠŤ -  profesí moderátor,  který v západních Čechách, kde žije, uvádí již po mnoho let ty největší festivaly.  Hrát začala skupina MP 3  Jazzband Praha,  po nich Alena Přibylová & her Longhairs. Pak nastoupil Swing Revival Band & Darja, se kterou zůstal na pódiu její pes. Taneční parket byl nový, betonový, místo nekvalitního z prken. Foto   Fotky Jiřího Smetany Zde   Stránky Jazzové zahrady, kde jsou i moje fotky Foto 

21. 8. 1968 obsazení vojsky Varšavské smlouvy

Před 45 lety mě bylo 13 let a byli jsme s brachou v Mariánských Lázních na golfu s babičkou Karolínou Novákovou. V noci z 20 na 21 srpna k ránu jsme slyšeli  pořád jezdit auta .a nemohli jsme spát. Za chvíli přišla Evženka Fürstová s Jiříčkem, který bydleli pod námi že to nejsou auta ale tanky. Tak jsme nevěděli co se to děje.  Pustili jsme si rádio a zjistili jsme že nás okupovaly vojska Varšavské smlouvy. Matka musela být v Praze protože byl  XXlll Geologorum Conventus a měla na starost mluvicí lidi anglicky. Tak vše zařídila a odjela vlakem za námi. Sbalila nám kufry a jeli jsme druhý den na nádraží a jeli jsme domů. Vystoupili jsme na Smíchovském nádraží a jeli jsme tramvají na Libenské nádraží a odtud do Klánovic. když jsme jeli tramvají a viděli jsme ty sedící vojáky na tancích tak nám naskakovali husí kůže  

V Klánovicích nám matka vyprávěla co se ji stalo na Smíchovském mádraží ve frontě na lístky a v Ústředím geologickým ústavě.  

28. 6. 2013

Výstava v Muzeu Mariánské Lázně

V Městském muzeu v Mariánských Lázních byla v pátek 28.6.2013 vernisáž výstavy fotografií Františka Fridricha, věhlasného fotografa 19. století. Fotografie Mariánských Lázní jsou z let 1869 – 1885. Výstavu připravil ředitel muzea Ing. Jaromír Bartoš a fotograf, historik fotografie, pedagog Pavel Scheufler z Mnichovic u Prahy.

Na přiložených fotografiích z vernisáže, které pořídil můj caddie Jiří Smetana, jsou, kromě autorů výstavy, také starosta města Zdeněk Král, MUDr. Pavel Nápravník, PhDr. Vladimír Kajlik a spisovatel Vladimír Páral, který se do města před řadou let přestěhoval z Ústí nad Labem. Foto 

7. 6. 2013

Páteční dopoledne 

Den předem jsem se domluvil s pánem, který mě dělá počítač že mám zavolat v pátek kvůli diskům na kterých jsem měl neviditelné složky. Tak jsem ho v devět zavolal domluvili jsme se že tam po půl 11 dorazím. Tak jsem zavolal brachu že nechám na určeném místě klíče a že jedu na Černý most s těmi disky. Také jsem zavolal mému caddiemu že jedu na Černý Most a aby pro mě přijel tam až bude hotovy u zubařsky. Dopadlo to tak že jsem vyšel na autobus a proti mně jel bracha a řekl nasedni a já tě tam odvezu. Tak jsem nasedl a jeli jsme. Na Černém Mostě mě vysadil a já přešel přemostění na druhou stranu a šel jsem k tomu pánovi. Bracha za chvíli volal jak to se mnou vypadá a já jsem mu řekl aby jel domů vyšívat a že já pojedu autobusem. Pán mě ty disky popravil a já jsem vyrazil na autobus. V autobuse mě zazvonil mobil a on to caddie a já jsem  mu řekl aby jel do Klánovic že jsem  už v autobuse. Dojel jsem do Klánovic a u nádraží mě ujel před nosem autobus, který jede ke mně. Tak jsem musel jet až k Bazaru a odtud jít pěšky domů. Skoro na křižovatce mě volal caddie kde jsem a já jsem mu řekl že jsem doma. zjistil jsem že stojí u vrat. Tak jsem odložil baťoh s disky a vzali jsme brachu a jeli jsme na oběd do Mstětic na golf. Foto     

27. 2. 2013

Domeček na počasí 

Domeček na počasí 

Těchto domečků jsem měl několik a vždy jsem si je koupil v Mariánských Lázních při letním pobytu na golfu. Při hezkém počasí byla venku panenka, když pršelo, venku byl panáček. Vzpomínám si, jak jsme se už chystali večer skončit hru. Kamarád Jiří Fűrst navrhl ještě odehrát čtyři jamky a potom zkratkou přes lávku jít domů. Při každé ráně jsem domeček odložil na trávu a odehrál jsem. Doma v penzionu jsem jsem domeček položil na stolek. Ráno jsem se divil že je venku panáček, i když bylo hezké počasí. Matka o tom mluvila na golfu. Pak jsme si uvědomili, že při pokládání domečku na zem ve večerní rose navlhla struna, zůstala vlhká do rána a domeček ukazoval falešně. Příště v hezkém počasí už vždycky byla venku panenka a domeček nás neklamal. 
 

12. 12. 2012

Setkání důchodců SOŠ pro administrativu EU

Z Klánovic jsem vyjel kolem 14 hodiny autobusem 303 do Horních Počernic. S řidičem jsem měl menší spor. Chtěl jsem vystoupit předními dveřmi. On mě nechtěl pustit, říkal, že schody vpředu nejsou  přizpůsobeny pro vystupování invalidů. Nedal jsem se, nakonec mě přední dveře otevřel. Došel jsem do školy a šel jsem se podívat na pana Vilíma. Cestou jsem potkal Jardu Aubrechta, který ho také hledal a nakonec jsme ho našli. Neměl na nás čas a poslal nás za panem Aloisem Potěšilem. S tím jsme se chvíli bavili. Já jsem  deset minut před 15 hodinou zvedl a pomalu jsem šel do domova Mládeže naproti do jidelny. Měli jsme tam posezení s pohoštěním a přednáškou ředitele. Ten nás seznámil  s tím, které stavební práce se provedly, co to stálo. Do tří let chtějí opustit školu v Hrdlořezích vedle policie a vrátit ji městu, protože škola byla pronajatá. Po občerstvení jsem se se všemi rozloučil a šel jsem na autobus domů. Jel jsem stejným autobusem, s řidičem jsme už spor neměli.  Foto              

8. 11. 2012

Setkání důchodců SOŠ

 Vedení SOŠ pro administravu EU

Dnes jsem dostal pozvánku na setkání bývalých pracovníků Střední odborné školy pro administrativu EU v Horních Počernicích, dnes důchodců.  Moje matka Dadula Hradecká v této škole, když se v ní ještě neučily záležitosti Evropské unie, pracovala a já s ní.  Na důchodce jsem  chodil s ní i když jsem nebyl důchopdce a se spolupracovníky se znám. Po smrti mé matky mě každoročně zvou na setkání důchodců, kde zastupuji matku.

 

10.10. 2012

E-mail od fotografa z Neratovic 

Vážený pane Hradecký,

náhodou jsem objevil vaše webové stránky a strávil jsem u nich skoro celý večer. Našel jsem tam také fotografie z Jazzu ve křoví. Protože s manželkou se přátelíme s Jarkou a Tondou Šilhavých z Jazzové zahrady Na Staré štaci a velmi často za nimi jezdíme jednak na návštěvu, jednak na koncerty, fotky jsem si důkladně prohlédl. Vyfotil jste dokonce i mne s panem Kasperem, jak si povídáme u stolu (já jsem ten na fotce vpravo s Nikonem). Fotka je to zdařilá. Já vám na oplátku posílám také jednu.

U Šilhavých už kdysi padlo vaše jméno, myslím, že ve spojitosti s tím, že jste jim posílal nějakou nahrávku hudby. Já bych vás o tu nahrávku chtěl požádat. Vyrobili jsme totiž s manželkou Šilhavým webové stránky a také se o ně průběžně staráme – www.jazzova-zahrada.cz. Pokud by byla nahrávka použitelná, rád bych jí na stránky umístil.

 

Se srdečným pozdravem Jiří Hájek.

Doufám, že se na nějaké akci potkáme!

 Tomášek Hradecký při své práci. ( Jazzová Zahrada na Staré stači ) © foto Jiří Hájek 

12. 9. 2012

MACKIE MESSER BAND TRUTNOV 

Dnes jsem dostal e-mail od MACKIE MESSER BAND z Trutnova. Kapelník mě napsal že děkuje za fotky a jestli je může dát s mím svolením svolením na jejich stránky. Tak jsem mu napsal že ano  

10. 9. 2012

Poděkování od Revival Swng Band Praha. Zde 

8. 9. 2012

Jazz ve křoví 

Jazzová -  Zahrada a Antonin "Tony" Brych

               

Minulý týden v sobotu jsem poslal manželům Šilhavým písně Jazzového Orchestru Ladislava Habarta. Oni mě pozvali na Festival XXIV. Jazz ve křoví do Jazzové zahrady Na Staré štaci. Už jsem tam jednou byl s mým caddiem a jeho manželkou. Manžele Šilhavých znám ještě z doby, když jsme chodili na čtvrteční koncerty Steamboat Stompers na Výstaviště na malou scénu a na festival. Také jsem se Steamboat Stompers nahrával desku U koníčka na Staroměstském náměstí. Jazzové hráče znám od Antonína Tonyho Brycha, se kterým jsem byl kamarád a moje matka s ním pracovala v Učňovské škole ČKD na Harfě. Po 17 hodině pro mě Jiří Smetana s manželkou  přijeli a já jsem k nim nasedl a jeli jsme do jazzové zahrady. Na parkovišti jsme zaparkovali a šli jsme do hlediště. U vchodu stála paní Šilhavá. Pozdravili jsme se,  paní Šilhavá mě vřelé přivítala. Zaplatili jsme vstupné a koupili si chlebíčky a pivo. Sedli jsme si do pravého křídla, protože v místě, kde jsme seděli před dvěma lety, byla společnost, která oslavovala narozeniny kamaráda. Najednou zezadu se ozval zvonek a na podium vběhla skupina  Mackie Messer Band z Turnova. Než začala zpívat, představil ji Antonín Šilhavý. Potom vystoupila Jitka  Vrbová a Standa Chmelík. Ten je již dvacet let po operaci srdce. Po nich vystoupil Swing Revival Band Praha Jarky a Antonína Šilhavých s Jitkou Vrbovou. Hodně jsem vzpomínal na Antonína „Tonyho“ Brycha, když hráli melodie, které zpíval a nebo sketoval. Foto Jazzzová zahrada Neratovice 4. 6. 2010 Na Staré štaci Mapa

26. 8. 2012

Neděle provoněná benzínem a restaurační vůní

Dopoledne ke mně přijel můj caddie Jiří Smetana.  Chvíli se prošel po zahradě a vyjeli jsme na výlet a najíst se. Zabrousili jsme do Přerova nad Labem, kde je Skansen. Tam  jsme nešli, protože jsme tam byli už několikrát. Na sloupu jsme viděli ceduli, že je 150 m dál Moto & Velo. Je to soukromá  expozice pana Tomáše Moravce. Byla otevřena 1. 6. 1986. Zakladatelem sbírky je sběratel a cyklistický závodník pan Jaroslav Vavřík (1913 - 1997). Jeho sbírka byla mnohokrát úspěšně vystavována v Čechách i v zahraničí. Například v Miloticích u Kyjova, v Muzeu Hlavního města Prahy, v Národním technickém muzeu v Košicích a Spišské Nové Vsi. historických bicyklů a motocyklů z let 1885 až 1965.   Muzeem nás provázela dcera pana Václava Vavříka.  Muzeum v současné době vystavuje vice než 70 jízdních kol a 60 motocyklů s řadou unikátů, např. ucelenou sbírku předválečných motocyklů zn. ČZ, jízdní kolo „Slavia“ No. 001 vyrobené firmou Laurin & Klement v r. 1895 a řadu dalších technických zajímavostí a dobových doplňků. Prohlédli jsme si expozici a jeli jsme do Kerska se najíst do místni Pivnice Hájenka Kersko. Dali jsem si pivo Radegast Birell a kančí pečeni, hl., zelí a bramborový knedlík. Vzal jsem si domů na večer domácí tlačenku. Za naší přítomnosti se v restauraci vystřídaly dvě skupiny na motocyklech. Po jídle jsme jeli domů jinou cestou. Byl to pěkný nedělní výlet. Muzeum noto & velo Foto

28. 6. 2012

Kamarádi z Ameriky v roce 1972

Jednou se v Mariánských Lázních hrál turnaj a Hanuš Goldcheider odvedl mě a bráchu od stolu, kde jsme seděli s matkou a babičkou a přidělil nám hráče. Tak jsme začali dělat caddie. Matka tehdy neměla co dělat, ani hrát nemohla, protože byl turnaj. Do města se jí samotné nechtělo. Tak šla do skřínky a vytáhla si vlnu a začala plést. Najednou se u ni objevil Goldy a řekl matce, že mu přijel Američan a že k němu nemá hráče aby s ním šla. Matka mu na to řekla, že není na golf oblečená. Měla totiž hedvábné šaty, které se ji lepily na tělo, jak byla zpocená. Přece jen si šla si pro hole a boty a šla s americkým hráčem do páru. Nemusela se namáhat mluvit anglicky, byl to Čechoameričan. My jsme o tom nevěděli, byl jsem překvapený, když jsem matku viděl s někým jak šla do klubovny z devítky. Matka mu říkala, když půjde do klubovny, tak turnaj prohraje. On řekl, že matka prohraje také. Ta mu řekla, že šla z donucení, aby nehrál sám. My s brachou jsme došli a zjistili jsme, že je to Čechoameričan a že mu má přijet ještě jeho manželka s jeho dalšími 4řmi bratry. Ukázalo se, že se jedná o pět bratrů s manželkami. Tři z bráchů odjeli a zůstali tady jen dva, jmenovali se Čet a Eda. Od nich jsme se dozvěděli, že sourozenců je dokonce jedenáct, že jejich matka se všemi s jedenácti dětmi odjela do Ameriky. Eda s manželkou a manželka Četa odjeli domů a zůstal tady jen Čet, se kterým jsme jezdili po vlastech českých a vždy jsme končili den návratem do Mariánských Lázní. Mimo jiné jsme byli v Domažlicích na Vavřineckých slavnostech. Četovi se tam líbil chodský prapor se psem ve znaku. Matka někam zmizela a nás s babičkou nechala napospas. Za chvíli se objevila s chodským praporem od předsedy národního výboru. V letním kině se Čet seznámil s Chody. Volal od nich na matku, aby přinesla vodku z auta a dal jí klíče od něj. Matka mu řekla, ať si tu vodku, co dostal od Rusů, nechá a radši zaplatí sud piva,. Účinkující řekli : paní vy jste príma,  pojďte se s námi napít. Tak jsme se nakonec ocitli za oponou. Dostali jsme chodské pivo a Čet se chtěl s nimi vyfotit. Všichni se fotili, zatímco na podiu běžel program. Když měli Američané odlétat, tak chtěl Čet střelit divokou kachnu a nechat si ji upéct. K tomu se už nakonec nedostalo. Matka hosty pozvala k nám s tím, že kachnu upeče naše babička. V noci přivezla matka dvě kachny, které pak babička pekla ve staré troubě, kde se topilo jen dřívím. Celá kuchyň voněla kachnami. Babička taky uvařila domácí knedlíky. Odpoledne přijeli. Matka s bráchou měli kroje, já oblek, a tak jsme je přivítali. Četova žerna se oblékla také do kroje a vyfotila s mým brachou. Po večeři se  nemohli hnout, protože se přejedli. Za rok zase přijeli do Evropy. Matka s Četem navštívila jeho rodnou vesnici. Řada lidí z obce si na Četovu rodinu pamatovala. Foto

8. 5. 2012

 Výlet do Postupic

 V sobotu  jsme se domluvil s mým caddiem Jiřím Smetanou, že je v Praze a že bychom se mohli jet podívat do Postupic. Našel jsem starou fotku domu, kde bydlela babička a chtěl bych ho vidět v dnešní podobě. Dnes v půl desáté jsme vyjeli do Postupic. Zaparkovali jsme na náměstí šli jsme dům hledat. Našli jsme podobný u rybníka. Řekl jsem, že to nemůže být ten správný, že je postavený podél silnice a vedle ní. Šli jsme  zpátky k autu objížděli jsme celou vesnici. Nenašli jme nic. Tak jsme šli do místní hospody, kde bychom se mohli něco  dozvědět a při tom jsme se tam najedli. Tam jsme se dověděli pouze, kde bydlí místní kronikář. Tak jsme k němu popojeli a zazvonili jsme u něj. Nebyl doma,  ale vyšel majitel vedlejšího domu. Vzpomínal, ale nebyl si jistý a šel s námi optat se starší dámy. Také jsme nepochodili a chtěli už z obce odjet, když zavolala sousedovi, co byl s námi. Ukázala nám výpis z obecní kroniky a konečně nás ujistila, kde dům stojí.  Pán, který se nás ujal,  si sedl do našeho auta a jeli jsme k hledanému domu. Už jsme kolem něj předtím projeli, ale nepoznali ho, byl trochu přestavěný.  Potom jsme pomocníka zavezli domů a ještě jsme s ním o pár věcech bavili.   Při zmínce o Klánovicích se zeptal, jak to vypadá s golfem v Klánovicích. Po této zmínce jsme místo na blízký zámek Jemniště jeli na konopišťské golfové hřiště na kávu. Při cestě mě caddie řekl, že náš pomocník v Postupicích byl víc ukecaný než je on sám.  Hodně jsem se smál.   Na golfu jsme se posadili na zahrádku a dali jsme si kávu. Já jsem potkal Karla Kučeru. Nafotil jsem několik fotek a popřál jsem hráčům hezkou hru. Při focení se smáli, že prý budou v BLESKU.  Nasedli jsme a jeli jsme domů.  FOTO    

 7. 5. 2012

 

Boheminium Mariánské Lázně

Park Boheminium - naučně poznávací okruh s dokonalými maketami (měřítko 1:25) významných stavebních a technických památek České republiky v překrásném prostředí krajinného parku.

 Mapa parku

1. 4. 2012

Včera do dvou hodin jsem dostal děkovní e-mail Zde 

 
 
Tyto videoklipy jsem přidal, protože s touto jazzovou skupinou hodně Revival Swing Band Praha spooluučinkoval na různých festivalech. 
 

 

31.  3. 2012

Revival Sving Band Praha 

 Revival Swing Band Praha

 

 Videoklip Revival Sving Band Praha s Jitkou Vrbovou a Antonin Tony Brych † březen 2007  All Of Me (1983)

Na obrázku je Revival Swing Band Praha. Založen byl v roce 1979 Antonínem Šilhavým (kapelník, trumpeta) a jeho ženou Jaroslavou (klavír). Skupina hraje dixieland, boogee-woogie, swing českých autorů a skladby C.Basieho,E.Ellingtona,L.Armstronga, B.Claytona.

Vystupovali na více než 40 mezinárodních jazzových festivalech, jazzových klubech, jazzových zahradách, velkých hotelech, při golfových turnajích po celé Evropě, na akcích Rotary Clubu, na bezpočtu podnikových akcí u nás i v zahraničí.

Byl jsem na koncertu v jejich jazzové zahradě Na staré Štaci v Libiši u Neratovic se svými přáteli. Byl to pro nás krásný zážitek, který může RSB Praha přinést lidem z podniků a kolektivů, které si RSB pozvou na své akce. Vřele doporučuji také pro oslavy při ukončení golfových turnajů.

Pro zájemce více na  www.revivalswingband.cz   Hudební galrie 

-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

                        2012


14. 12. 2011

Důchodci SOS pro administrativu Evropské unie

Jako každoročně jsem zván na setkání důchodců ze školy, kde pracovala moje matka a já. Znali mě, chodil jsem na setkání s ní a nyní mě zvou v jejím zastoupení. Škola se nyní jmenuje Střední odborná škola pro administrativu Evropské unie.  Z Klánovic jsem vyjel po 13 hodině abych tam  byl včas. Do školy jsem přišel asi po 14 hodině a šel jsem se podívat na mého kolegu. Ptal jsem se recepčního, kde bych ho našel a recepční mě řekl že je v údržbě. Tak jsem tam šel a nesměle jsem zaklepal a přišel mě otevřít pan Aubrecht, který také přišel na sraz důchodců. Nakonec se nás sešlo na údržbě pět. Pokecali jsem tam s Jindrou Vilímem a za deset minut k 15 hodině jsme vyšli do jídelny. Zrovna zvonilo a pan Marouš říkal : pojďte už zvoní. V jídelně už byli další důchodci. Svléknul jsem se a podepsal jsem se na prezenční listinu a šel jsem fotit a pozdravit se s lidmi, které jsem dávno poznal a hodně jsem s nimi spolupracovali s matkou. Po 15 hodině přišel pan ředitel se sekretářkami a všechny náš pozdravil. Podal informaci, co všechno se ve škole děje, jaké měli úspěchy.Potom si s námi připil a popřál hezké Vánoční svátky a hodně štěstí v roce 2012. Potom Růženka Coufalová šla s některými důchodci na prohlídku po škole. Po prohlídce se rozdávalo jídlo a po jídle káva. Já jsem se po jídle se všemi rozloučil a šel jsem na autobus domů. Foto 

29. 10. 2011

Automobilová rallye

 Pohár 

Moji kamarádi dnes udělali automobilovou rallye pro svoje kamarády.

Jedno ze stanovišť bylo střílení na terč u mě na zahradě. Den předtím si sem přivezli věci a vyzkoušeli si to a dolaďovali. Kolem 8 hodiny jsem dostal SMS že přijedou mezi 9:30 až 9:50. Než rozložili stánek tak tady už byla první posádka. Mohli se tady občerstvit. Každá posádka měla čtyři rány a to každý dvě. Ten terč každá posádka dostala na památku. Honza Linhart obsluhoval vzduchovku, která byla vybavená webkamerou a jeden z posádky sledoval směr vzduchovky na monitoru a tomu kdo střílel, radil, kam má namířit a střílet, protože ten měl brýle které byly natřené stříbrnou barvou, aby nic neviděl. Vše sledovala sousedovic kočička. Foto 

1. 8. 2011

XXlll Geologorum Conventus a vzpomínka na 21 srpen 1968

 Tento pohled vznikl k 50 výročí Ustředního Ústavu Geologického 

V roce 1968 naše matka musela o prázdninách zůstat v Praze a nemohla s námi jet na golf do Mariánek. Byla zaměstnaná v Ústředním ústavě geologickémým, který pořádal kongres. Matka měla na starosti Anglii a Kanadu, protože uměla anglicky. My jsme byli s babičkou v Mariánských Lázních a bydleli jsme pořád u Jejkalů. O matce jsme celé prázdniny nevěděli. Z 20 srpna na 21 srpen jsme pořád slyšeli jezdit vojenská auta. Evženka s malým Jiříčkem přišli nahoru a říkali, že to jsou tanky a obrněné vozy. Tak jsme si mysleli, že jedou vojáci z cvičení do blízkých kasáren. Ráno jsme se na hřišti dozvěděli, že to byly tanky "spojeneckých armád" a že nás okupují.
Pořád jsme nevěděli o matce. Matka každé ráno jezdila na kole na nádraží v Klánovicích a když viděla vojenskou techniku, tak se vrátila domů a zatáhla okenice jako za války. Asi za tři dny se objevila v Mariánkách, když se to trochu uklidnilo. Před odjezdem ukončila služby pro kongresové účastníky a jela na Smíchovské nádraží na vlak do Mariánských lázní. U pokladni se sešla s paní, kterou během kongresu měla na starosti. Ta pani ji dala filmy, které u nás nafotila, aby jí to dala vyvolat a poslala jí to. Matka přijela na golfové hřiště hřiště v Mariánkách, tam nás sbalila a jeli jsme druhý den do Prahy zase na Smíchovské nádraži. Odtud jsme jeli tramvaji acute; na Libeňské nádraží a do Klánovic. Potom jsme si jeli ještě vrátit pro věci do Mariánských Lázni a pár víkendů jsme jezdili na turnaje. Tahle si vzpmínám na okupaci Sovětskou armádou.

 ilustrační foto

 Geologickí ustřecdní ústv ( Malostranské náměsti ) 

 známka k XXIII Mezinárodnímu Geologickému Kongresu  
 

16. 7. 2011

Sobotní výlet na Slapy 

Ráno pro mě měl přijet můj caddie Jiří Smetana s jeho vnukem ze Španělska a měli jsme jet na Slapy. Ale nakonec vnuk nejede, protože ještě byl v posteli a že má program s babičkou. Zajeli jsme na začínající slapské hřiště  a dali si kávu a cocakolu. Když jsme seděli, zavolal jsem mým příbuzným, jestli jsou o víkendu na lodi na druhé straně slapské přehrady, že jsem blízko a jestli se u nich můžeme stavět. Moje sestřenice řekla, že jsou na lodi a vysvětlila nám cestu k nim. Tak jsme nasedli do auta a jeli jsme k ním na loď do Měřína. Já jsem tam u nich byl s matkou naposledy kdy žil manžel sestřenice Zděnek  Kutil. Trochu jsem tu cestu znal, ale v Měříně jsem trochu zazmatkoval a vjeli jsme ke vjezdu Vojenské zotavovny. Tam odtud jsem si po telefonu musel nechat poradit správnou cestu. Kousek jsme se vrátili a pak už jsme cestu našli. Sestřenice nám přišla naproti a potom jsme šli k jejích plachetnici. Měl jsem problém přejít houpající se molo a poslední metry jsem se odšoupal po zadku. Zpátky už jsem to zvládnul líp. Sestřenice s manželem řekli, abychom se najedli ve Slapech. Tam jsme restauraci přejeli a nakonec jsme zajeli do Lipenců na zbraslavské hřiště. Tam jsme si dali jídlo a kávu. Já jsem se pozdravil s recepční a popovídali jsme si. Mimo jiné mě potěšila, když řekla : tady jste doma. Foto  

29. 4. 2011

Královská svatba 

 Královský Rodokmen 

 Zasedací pořádek 

Moje Babička Karolína Nováková a moje matka Vladimíra Hradecká ( Dadula ) hodně sledovala královskou rodinu v časopise který dostávali od kamarádky která to dostávala z ciziny. Protože byli steně staré. Babičkla s matkou královnou a matka s Alžbětou II. Po sametové revoluci se ten časopis objevil u pouličních prodejců a já jsem ho každy týden kupoval matce. Teď to sleduji i já protože moje přitelkyně Luisa Abrahams byla kamarádka Alžběty, která ji zvala na společné obědy a večeře s celou královskou rodinou. http://www.blesk.cz/kategorie/2416/kralovska-svatba   

12. 3. 2011

Výstava historie rodiny Zelenků v Muzeu Újezda nad Lesy

AUTOBUS z Černého Mostu 261 Hulická 250 Újezd nad Lesy  a 303 stamice Hulická

 Křižovatka na Újezdě nad Lesy

Byl jsem pozván na vernisáž výstavy rodiny rozvětvené rodiny Zelenků, která žije v Újezdě nad Lesy již po několik generací. Rodina zakoupila v polovině 19. století budovu bývalé školy. Podle rodokmenu měli 12 dětí, jejichž potomci žijí i nadále v Újezdě nad Lesy. Vernisáže se zúčastnil pan starosta, hudební představení zajistila místní hudební škola. Expozice se týkala zejména rozvětvené rodiny Nejtků pocházející z rodiny Zelenků. Po úvodních proslovech uvedli ukázky z hudební tvorby skladatele Franatiška Nejtka a hudební produkce jeho 4 dětí Martina Nejtková a Pavel Švejnoha. Vernisáže se zúčastnil i kapelník skupiny Steamboatstompers pan Jiří Kadlus a pohovořil o historii skupiny a panu Antonínu Brychovi, který byl celá léta pěveckou hvězdou skupiny. Během vernisáže se pouštěly staré i novější skladby této skupiny. Kromě hudební historie této rodiny jsou součástí expozice rovněž fotografie pana Jana Smrčky, který se léta věnuje balonovému létání a v loňském roce se na mistrovství světa umístil na 11. místě. Dalším exponátem jsou obrazy akademické malířky Aniny Neytkové. Doporučuji všem výstavu navštívit. Muzeum je umístěno v multifunkční budově na hlavní křižovatce směrem na Koloděje a je otevřeno každou sobotu od 13 do 17 hodin. Výstava potrvá do 9. dubna 2011.

Foto   Pozvánka

16. 12. 2010

Předvánoční posezení důchodců v SOU pro administrativu EU

Dnes jsem byl na posezení důchodců v mém bývalém zaměstnaní v Horních Počernicích. I když mě nebylo moc dobře po chřipce, přesto jsem vyjel. Odpoledne jsem jel kolem 14 hodiny. Už se tam důchodci scházeli v Domově mládeže. Kolem čtvrt na čtyři přišel ředitel školy a řekl ním, co všechno se ve škole za rok změnilo a připil si s námi a popřál nám hezké vánoce. Potom Jiří Fajfer  zarecitoval jako každý rok jeho básničku, kterou měl rozmnoženou a každému ji dal. Potom jsme dostali každý řízek se salátem. Po jídle se začalo debatovat o všem možném a postupně se bývalí přátelé loučili a odcházeli domů.basnička Foto

17.7. 2010

Jazz na kolonádě v Mariankách

Včera odpoledne v Mariánských Lázních na kolonádě zahrál devatenáctičlenný jazzový orchestr hudební fakulty Elmhurst College z Chicaga. Jejich vynikající profesionální výkon nadchl lázeňské hosty. Zahráli dlouhou sérii jazzových skladeb, řada z nich byla všem známá klasika. Dnes 17.7.  koncertují ve Františkánském klášteře v Kadani, měli odpolední koncerty v Karlových Varech, Františkových Lázních. Foto

TOPlist