Bratři Goldschiderové

 

 

 


Hanuš Goldscheider 

Hanuš Goldscheider 

Dnes je v různých grafických programech možné pozměnit fotografie až k nepoznání, povětšinou s cílem vyretušovat problémy a vylepšit fotografované: tu lze ubrat, jinde přidat, zeštíhlit, zaoblit, protáhnout, omladit – ve skutečnosti si fotografové často stěžují, že už dávno nestačí udělat věrné portréty, a nároky klientů na retuše převažují čas strávený fotografováním. Ne, že bych sám třeba nedokázal umýt na fotkách děti, pokud se to nestihlo před focením, nebo přidat zdravou barvu těm, kdo se nedostali na slunce, nebo se mu brání. Ale jedno je, myslím, nemožné: dodat hloubku výrazu, ať už tam, kde se to nepovedlo při focení, nebo kde se jí v principu nedostává. U mého strýce Hanuše žádný takový problém nikdy nevyvstal: z náhodné fotky při rodinném setkání před 20 lety vyzařuje taková intenzita, kterou žádný software nedodá. 

It is dead easy to touch up photos these days, in fact it is hard not to succumb to the temptation being offered by every conceivable program. My professional photographer friends complain that gone are the days of just taking portraits, as now nearly everybody expects to be variously improved as part of the parcel. Not that I could not rectify various faults myself, get rid of blemishes on old photos, add a bit of colour, etc., whilst preserving authenticity. But I find one aspect impossible: to add depth of expression where it failed to be captured during photographing, or where no photo could inject it into a its subject. No such problem with my uncle Hanuš – a truly casual photo from a family reunion 20 years ago emanates so much intensity that no software could ever provide.

fotka a text převzat ze facebooku a profilu Alaxandera Goldscheidera ( synovce Hanuše Goldscheidera ) 

Bratři Goldscheiderové 

 Karel, František a Hanuš Goldscheiderové 

Tuto fotku jsem našel na Facebooku od Alexandra Goldscheidera, syna od Františka ( uprostřed )  

    Rozhovor s Alexanderem Goldcheiderem synem Františka  První část  Druhá část 

Alexander Goldscheider synovec Hanuše Goldcheidera prvnního prezidenta Československé Golfové Federace a po roku 1990 prezident České Golfové Fedrace 

Školní fotka 

Druhý z leva  je Jiří Fürst a druhý z pravé strany v horní řadě je Alexander Goldscheide 

Tuto fotku mě Alexander Goldscheider poslal a napsal mě k ní toto 

Milý Tomáši,

Díval jsem se s dojetím na Vaše stránky, kde mluvíte o bratrech Goldscheiderových, tj. mém tatínkovi a jeho bratrech. Je to od Vás velmi velkorysé o obětavé. Jen zmíněný Karel Goldscheider je někdo jiný: můj strýček Karel se narodil 30.11.1919 a zemřel 6.2.1942 v Mauthausenu – můžete to, prosím, opravit. Moje sestřenka Renée (Renka nebo Rena) je ročník 1953, ale možná ji potěší, když tam zůstane jako ročník 60. A konečně ještě jedna informace mě zaujala:  do základní školy se mnou chodil do třídy Jiří Fürst, který před několika lety zemřel. Na přiložené fotce je v horní řadě, druhý zleva. Pokud si vzpomínám, neměl tátu – buď mu brzy zemřel, nebo žil jinde. Jirka bydlel s mámou v Biskupském dvoře, a po roce 1965 jsem s ním ztratil kontakt. Že by to byl ten samý Jiří Fürst? Já sám jsme mimochodem na fotce také v horní řadě, ale druhý zprava.

Asi po týdnu jsem zavolal Olině Fürstové, proč se mě neozývá na můj e-mail a Olina mě řekla, že už v rozhlase skončila a šla do důchodu. Tak jsem se jí optal, jestli je pravda, že Fürstovi bydleli na Biskupském dvoře a Olina mě potvrdila, že ano a že se potom přestěhovali na Vinohrady do Písecké ulice. Tak jsem to Alexanderovi Goldscheiderovi napsal a on jen stručně reagoval : Jak je svět malý 

Ave Maria (Alexander Goldscheider)

Ben Goldcheider pravděpodobně  je syn Alexandra Goldcheidera synovce Hahuše Goldcheidera 

Ben Goldscheider and NHYO playing Mozart's Horn Concerto No. 4 in Eb

Alexanser Goldscchejder synovec Hanuše Goldscheidera 

 Nickie Goldscheider snacha Alexandera Goldscheidera a matka Benjamina Franka Goldscheidera 

Alexander Galdscheider mě na Facebook napsal toto  

Benjamin Frank Goldscheider je ve skutečnost nejstarší z mých 7 vnuků (další jsou Louie, Freddy, Zach, Harry, Rafa a Caspar). Jeho táta Kryštof (můj nejstarší syn) je violista, máma Nickie houslistka.

Životopis (biografie) / Informace: 

Phdr. František Goldscheider

Narozený v Plzni 6. 4. 1924. (Československo)
Zemřel 14. 1.1991 (Frankfurt nad Mohanem - SRN)

 

Filmový kritik a publicista, šéfredaktor Časopisu Kino.

František Goldscheider v období druhé světové války prošel jako mnoho jiných lidí tragickou zkušeností, když se seznámil s prostředím koncentračního tábora, což se promítlo i do jeho dalšího životního osudu, kdy ne vždy se podřizoval tomu, s čím ,,daná vrchnost” přicházela. 

Těsně po druhé válce počal působit jako novinář v časopise ,,Svět v obrazech”, který vycházel jako list tehdejšího ministerstva informací. První kritiky a články o filmové tvorbě počal publikovat v denním tisku (Haló-Ranní noviny, Mladá fronta, Práce) a v letech 1955-1959 studoval na FF UK v Praze. (1961). Dané období bylo charakterizováno pořádáním festivalů československého filmu (Banská Bystrica -1959, Ostrava 1960, Plzeň 1961, Košice 1962) a také neblahou zkušeností z banskobystrické konference, kdy filmová kritika zanechala filmové režiséry ,,na holičkách”, když se podřídila ideologickému diktátu. 

Dva následující roky byly ve znamení úsilí vybojovat si prostor pro svobodnější diskusi. Situace v tehdejší filmové publistice se pozvolna uvolňovala (např. A. Žalman se stal šéfredaktorem časopisu Film a doba) a otevíraly cesty k tomu, že filmová kritika bude hrát jinou roli, než-li tomu bylo dosud, nebude pouze převodovou pákou kulturní politiky KSČ. 

František Golscheider se v roce 1961 stal šéfredaktorem časopisu Kino a spolupracoval na Filmových ročenkách – Film 1961 a 1962. Tato zkušenost ho vedla k poznání, že je zapotřebí, aby časopis Kino byl přeměněn tak, aby se stal působivějším a přitažlivějším pro širší obec čtenářů, než-li tomu bylo dosud… 

Obdobně tomu bylo i u vzniku ročenek Magazínu Kina, které neměly plnit roli sborníku odborných teoretických prací filmových publicistů, ale představovat formou reportáže či zpravodajství svět filmu a tehdejších filmových hvězd. V období šedesátých let se František Goldscheider počal spolupracovat s Československou televizí – jako spoluautor se podílel na vzniku seriálu – (Malá filmová historie – 1962-1967). 

Publikoval v řadě časopisů – Film a doba, Květy, Svět v obrazech, Signál, Záběr aj. V letech 1968-1969 se spolupodílel na demokratizačním procesu v Československu, což vedlo v roce 1970 k jeho odvolání z funkce šéfredaktora časopisu Kino.

Mohl sice nadále spolupracovat s televizí – kdy se podílel na seriálu Komik a jeho svět (1980-1981), ale tlak ze strany státních orgánů natolik zesiloval, že se v roce 1981 rozhodl pro odchod do SRN. Zde vykonával úřednické povolání, působil také jako lektor a historik dějin filmu, když přednášel na německých universitách. 

Jako novinář spolupracoval s rozhlasovou stanicí Svobodná Evropa a s časopisem Reportér/Polygon, který v zahraničí vydával exilový novinář Vladimír Škutina. V roce 1991 v něm česká filmová kritika ztratila jednu ze svých výrazných osobností.

Šifry: F.H., F.G., Ge.

Bibliografie:

František Goldscheider. Umělci nechte si okénko! aneb IV. festival československého filmu. Filmová ročenka. 1962, s. 68-72.
František Goldscheider. Malá abeceda herců/jednou trochu jinak/. Magazín Kina 1979, Panoráma, s. 246-255.

Filmografie: 

• Malá filmová historie (1962-1967)
V:Československá televize
Žánr: Poučný seriál (Dějiny kinematografe)

• Komik a jeho svět (1981)
V: Československá televize
Žánr: Filmová groteska a její představitelé

Literatura: 

Kdo je kdo v Československu. I.díl (A-J). Připravila dokumentační redakce ČTK. (kolektiv publikační skupiny). Hlavní redaktor: Dr. Václav Brož; redakce slovné části dr. Olga Slušná. Praha: 1969.
Kunc, J.: Česká literární bibliografie. 1945-1963. Díl. I. A-M. Praha 1963.
Tomeš a kol. Český biografický slovník XX. století. A-J. Paseka, Pavel Meissner, 1999.
Vopravil, J.: Slovník pseudonymů v české a slovenské literatuře. SPN, Praha: 577.


Zpracoval: POlYEKRAN

Karel Goldscheider

(1919 - 1942) 


narození: 30. 11. 1919
úmrtí: 6. 2. 1942, Mauthausen
zdroje: Seznamy sestavené v roce 2001 Radovanem Koderou na základě Terezínských pamětních knih a dalších pramenů (oddělení holocaustu Židovského muzea v Praze, archiv Památníku Terezín, archiv Státního muzea v Osvětimi a osobní rozhovory) poznámka: bydliště a zaměstnání označují stav těsně před deportacemi v lednu 1942.

 

TOPlist