Různé akce 2013

 

26. 12. 2013 

Bracha Vít peče nádivku a kapry v Klánovicích

Po 17 letech jsme měli kapra na sardeli, kterého dělala babička i matka. Brácha pozval na něj svoje dcery, které přijeli po 14 hodině. Při bráchovi vaření jsem si stáhnul svatou mmši Jana Jakuba ryby a koledy, které nám připomínali naše mládí kdy jsme si je při večeři pouštěli na černých deskách. Po pozdním obědě a brzkou večeři jsme seděli u stolu a povídali jsme si až do 19 hodiny kdy bracha dcery odvezl na nádraží a jeli domů. Fotky 

11. 12. 2013

Posezení důchodců Střední odborné školy pro administrativu Evropské unie

 Logo

Moje matka byla zaměstnána na Harfě na stejné škole, která tehdy měla jiné vyučovací obory. Zúčastňovala se pak posezení důchodců, které v prosinci škola organizovala pro důchodce a jsem chodil s ní. Pracoval jsem s ní, tak jsem zván na důchodce místo zemřelé mé matky. Z Klánovic jsem vyjel deset minut před 14 hodinou. Cestou ke škole jsem potkal pana Marouše a šli jsme spolu. Já jsem se šel podívat na Jindru Vilíma do údržby. Ve vrátnici - recepci - mě paní asi poznala, věděla, že jdu za panem Vilímem. Zaklepal jsem pak u něj na dveře a Jindra mě přišel otevřít. Říkal, abych šel opatrně, abych neupadl. Sešel jsem po schodech a dole seděl Alois Potěšil a další důchodci. Pozdravili jsme se a já jsem se na chvíli posadil. Alkoholické nápoje jsem odmítl, tak jsem dostal nealkoholické pití. Přišla také Marcela Linková (Hornová). Ve tří čtvrtě na 3 jsem se se všemi rozloučil a šel jsem pomalu naproti do jídelny na posezení důchodců. Tam jsem se potkal s dalšími spolupracovníky. Podepsal jsem se a sedl si na kraj stolu. V 15 hodin přišel ředitel školy a pozdravil se se všemi. Krátce nás seznámil s tím, co se ve škole událo za poslední rok. Zaujalo mě, že otevřeli nový filmový obor. Pak jsme dostali občerstvení - řízek s bramborovým salátem a po něm kávu s moučníkem. Já jsem zavolal mému příbuznému, kde jsem. Byl s vnukem a řekl, že pro mně přijede. Chvíli jsme se v Horních Počernicích nemohli najít. Pak jsme vyrazili a ještě jsme se stavěli v restauraci Samos na kávě a palačince se zmrzlinou. Foto  

13. 9. 2013

Antonín Tony Brych

Stejně jako v roce loňském, sešla se i letos 21. března v Divadle U Hasičů početná divácká obec, aby si připomněla legendární osobnost dixielandové muziky - Antonína Tonyho Brycha, který 21. března 2007 opustil své publikum i své spoluhráče z kapely Steamboat Stompers. Právě šéf tohoto orchestru Jiří Kadlus zorganizoval 2. ročník memoriálu Tonyho Brycha a pozval na něj čtyřiadvacet hudebních hostů, kteří byli rozlosováni do tří příležitostných kapel. Každé z nich pak byly - rovněž losem - přiděleny tři skladby, s nimž na pódiu vystoupily. Zahájení ovšem patřilo domácím "Stýmboutům", s nimiž si zazpívala Darja Kuncová, nato z reproduktorů zazněla jedna z Tonyho "kuchyňských" nahrávek, kterými bavil sebe i své přátele, a pak už začala přehlídka hudebního výkvětu Prahy a okolí. Je samozřejmé, že byli pozváni jiní muzikanti, než v roce loňském, takže publikum mělo možnost seznámit se s dalšími osobnostmi. Největší aplaus sklidila sestava závěrečná, kterou tvořili trumpetista Jaroslav Šilhavý, klarinetista Stanislav Chmelík, trombonista František Kunc, pianista Jaromír Kadlec, banjista Petr Čerbák, kontrabasista Vít Fiala a zpěvačka Jitka Vrbová. Je samozřejmé, že i ve zbývajících dvou seskupeních byli výteční hráči, jakými jsou trumpetisté Petr Hasman a Ladislav Koucký, saxofonista a zpěvák František Havlíček, trombonisté Josef Bažík Pavelka a Jaroslav Kurzweil, klávesistka Jaroslava Šilhavá, banjista Petr Krumbhanzl, kontrabasista Dan Kozel nebo bubeník a hráč na "kravatovalchu" Miloš Kejř. Ještě jednou se z reproduktorů ozval hlas Tonyho Brycha, který zpíval o následcích posezení v pivnici U Medvídků, a pak už nastoupil All Stars Band. Jeho sestava vyšla z hlasování na internetových stránkách kapely Steamboat Stompers, tedy jakoby z vůle publika. Když jsem se ovšem po koncertě podíval na výsledky hlasování, zarazila mě jedna věc. Předpokládal jsem, že každý z hlasujících příznivců se vyjádří k celé sestavě, takže si vybere sedm instrumentalistů a jednu zpěvačku, ovšem skutečnost je jiná. Tak například k postu klarinetisty se vyjádřilo 318 respondentů, zatímco o výběru bubeníka rozhodovalo o 200 hlasů víc. Také je podivné, že mladá zpěvačka Lucie Zemanová dostala o 150 hlasů více než Jitka Vrbová a o 180 více než Šárka Pexová, přestože - a nejen podle názoru mého - své kolegyně nepřevyšovala, spíše naopak. Ale i tak to v demokracii chodí, a pokud se jedná jen o pomyslné soutěžení muzikantů, lze to přejít s úsměvem. V každém případě se memoriál opět vydařil, je jen škoda, že se v divadle musí končit do 22 hodin, takže poslední skladba - tradiční Svatí - dozněla krátce po půl desáté. Publikum by vydrželo sedět a poslouchat mnohem déle, ale co se dá dělat, boj proti hluku má i své negativní stránky. Ale už teď se můžeme těšit na další ročník v roce 2010, kdy datum 21.3. připadne na neděli. Jsem jen zvědav, zda se Jiřímu Kadlusovi podaří vybrat další "porci" hostů, aniž by musel opakovat některé jméno z prvých dvou ročníků. Bylo by to hezké, ale jen v případě, že by to nebylo na úkor kvality. V opačné případě ať se raději objeví osvědčené stálice!

 

Ivan Kott

          

7. 9. 2013

Jazz ve křoví

V úterý 27. 8. 2013 jsem  napsal manželům Šilhavým, že 7. 9. 2013 přijedeme na koncert v Jazzové zahradě. Druhý den jsem dostal e-mail s díky za zprávu a že se těší. Tak jsem zavolal mému caddiemu, který jel na týden do Rakouska. Ráno jsem si srovnal fotky pode čísel, protože jsem měl o čtyři čísla míň, než objektů. V půl čtvrtá jsem se najedl a díval se na golf. Kolem 17. hodiny pro mě přijel caddie s manželkou a vyjeli jsme na jazz. Přijeli jsme na Starou štaci, zaparkovali jsme a šli jsme k pokladně. Koupili jsme si vstupenky a občerstvení. Paní  Jarka Šilhavá nás posadila do rohu ke stolu, kde jsme seděli sami jako VIP. Já jsem se pozdravil i s jejím mužem. Ten, když mě sptařil, řekl : golf je tady. Pozdravil jsem se ještě s účinkujícími, které znám od Antonina Tonyho Brycha. Také jsem mluvil s fotografem, se kterým  jsem se seznámil asi před třemi roky. Antonín Šilhavý uvedl celou akci a dál pak konferenciérem byl dlouholetý kamarád ŠTĚPÁN  PODÉŠŤ -  profesí moderátor,  který v západních Čechách, kde žije, uvádí již po mnoho let ty největší festivaly.  Hrát začala skupina MP 3  Jazzband Praha,  po nich Alena Přibylová & her Longhairs. Pak nastoupil Swing Revival Band & Darja, se kterou zůstal na pódiu její pes. Taneční parket byl nový, betonový, místo nekvalitního z prken. Foto   Fotky Jiřího Smetany Zde   Stránky Jazzové zahrady, kde jsou i moje fotky Foto 

 

28. 6. 2013

Výstava v Muzeu Mariánské Lázně

V Městském muzeu v Mariánských Lázních byla v pátek 28.6.2013 vernisáž výstavy fotografií Františka Fridricha, věhlasného fotografa 19. století. Fotografie Mariánských Lázní jsou z let 1869 – 1885. Výstavu připravil ředitel muzea Ing. Jaromír Bartoš a fotograf, historik fotografie, pedagog Pavel Scheufler z Mnichovic u Prahy.

Na přiložených fotografiích z vernisáže, které pořídil můj caddie Jiří Smetana, jsou, kromě autorů výstavy, také starosta města Zdeněk Král, MUDr. Pavel Nápravník, PhDr. Vladimír Kajlik a spisovatel Vladimír Páral, který se do města před řadou let přestěhoval z Ústí nad Labem. Foto 

7. 6. 2013

Páteční dopoledne 

Den předem jsem se domluvil s pánem, který mě dělá počítač že mám zavolat v pátek kvůli diskům na kterých jsem měl neviditelné složky. Tak jsem ho v devět zavolal domluvili jsme se že tam po půl 11 dorazím. Tak jsem zavolal brachu že nechám na určeném místě klíče a že jedu na Černý most s těmi disky. Také jsem zavolal mému caddiemu že jedu na Černý Most a aby pro mě přijel tam až bude hotovy u zubařsky. Dopadlo to tak že jsem vyšel na autobus a proti mně jel bracha a řekl nasedni a já tě tam odvezu. Tak jsem nasedl a jeli jsme. Na Černém Mostě mě vysadil a já přešel přemostění na druhou stranu a šel jsem k tomu pánovi. Bracha za chvíli volal jak to se mnou vypadá a já jsem mu řekl aby jel domů vyšívat a že já pojedu autobusem. Pán mě ty disky popravil a já jsem vyrazil na autobus. V autobuse mě zazvonil mobil a on to caddie a já jsem  mu řekl aby jel do Klánovic že jsem  už v autobuse. Dojel jsem do Klánovic a u nádraží mě ujel před nosem autobus, který jede ke mně. Tak jsem musel jet až k Bazaru a odtud jít pěšky domů. Skoro na křižovatce mě volal caddie kde jsem a já jsem mu řekl že jsem doma. zjistil jsem že stojí u vrat. Tak jsem odložil baťoh s disky a vzali jsme brachu a jeli jsme na oběd do Mstětic na golf. Foto     

27. 2. 2013

Domeček na počasí 

 Domeček na počasí 

Těchto domečků jsem měl několik a vždy jsem si je koupil v Mariánských Lázních při letním pobytu na golfu. Při hezkém počasí byla venku panenka, když pršelo, venku byl panáček. Vzpomínám si, jak jsme se už chystali večer skončit hru. Kamarád Jiří Fűrst navrhl ještě odehrát čtyři jamky a potom zkratkou přes lávku jít domů. Při každé ráně jsem domeček odložil na trávu a odehrál jsem. Doma v penzionu jsem jsem domeček položil na stolek. Ráno jsem se divil že je venku panáček, i když bylo hezké počasí. Matka o tom mluvila na golfu. Pak jsme si uvědomili, že při pokládání domečku na zem ve večerní rose navlhla struna, zůstala vlhká do rána a domeček ukazoval falešně. Příště v hezkém počasí už vždycky byla venku panenka a domeček nás neklamal. 

TOPlist