Golf Club Praha slaví 90 let 2016

     Teplota 15. 3. 1926 

 Maximální teplota 

Minimální teplota 

 Sníh 

 Srážky

 Vítr   

 

        

Golf Minute Magazín - Recenze hřiště Motol

 
          Klánovice 1936 1938
        

               Příběh Golfového Hřiště 

                                    
Fotky z let 1953 2010  Staré foto stažené z webu Zde Myslím že jsou od Antonína Krčmáře 
Skalický první demokratický zvolení prezident Zde 
Kolik to stálo Zde
Motol Zde
Nový Motol Zde
Tyto Klánovické golfové jamky mě jednou poslal světoví golfový historik Christoph Meister Zde Foto  
 
Josef Charvát ( sedící s brýlemi bez klobouku) 
Josef Charvát Zde
Z. M. Havránková Zde 
 
 
 Zleva stojící muži: Ing.Miloslav Kubelík, Milan Sommerschuh, Ivan Vávra zleva sedící: neznámá žena, Karel Hynek, Hilda Vávrová matka Ivana Vavry, Libuše Staňková - Holubová 
 Zleva Jiří David starší, Fanda Stejskal, Karel Hynek, stojící Libuše Staňková - Holubová, sedící Hilda Vávrová matka Ivana Vávry, Ivan Vávra
 Zleva  Jiří David st., Milan Sommeschuh, Karel Hynek, Libuše Staňková - Holubová, sedící Hilda Vávrová matka Ivana Vavry, Ivan Vávra. Fanda Stejskal.  

Golf Club Praha

Golf Club Praha (zkráceně GCP) je jedním z nejstarších českých golfových klubů. Byl založen na valné hromadě 15. března 1926. Jeho historie je spojena s pražskými částmi Motolem a Klánovicemi.

Historie

Začátky

Ve 20. a 30. letech 20. století GCP působil na motolském hřišti; vrcholné období zde proběhlo v letech 1930-1933. S ohledem na podnikatelské plány na zástavbu původního hřiště se klub začal ohlížet po nové lokalitě. Na konci 30. let začala výstavba nového 18jamkového areálu u Klánovic, prvních 5 jamek bylo zprovozněno v srpnu 1938.

Válečná prosperita

V období tzv. druhé republiky a válečného protektorátu došlo k dočasné prosperitě klánovického hřiště (způsobené mj. tím, že řada kvalitních hřišť se po Mnichovské dohodě stala součástí nacistického Německa). Klánovické hřiště s klubovnou však bylo po atentátu na Reinharda Heydricha částečně zabráno okupanty. Na jaře 1944 bylo hratelných jen šest jamek, na podzim stejného roku bylo hřiště uzavřeno zcela.[1]

Poválečné období

Po roce 1945 byly obnoveny plány na dostavbu klánovického hřiště, které však ukončil komunistický převrat v roce 1948. V tomto roce byl GCP donucen ke sloučení s Českým golfovým klubem, později se Závodním Sokolem závodu Jana Švermy z Jinonic. V roce 1950 byl golf nastupujícím režimem zakázán a mezi roky 1953 a 1960 byly původní greeny rozorány a zalesněny.

Obnova GCP v 70. letech 20. století

V 60. letech 20. století došlo k rehabilitaci golfového sportu, v roce 1968 byl obnoven Golf Club Praha pod svým původním názvem. Na začátku 70. let došlo k výstavbě nového hřiště v Motole, na podzim 1977 se zde konal první obnovený turnaj.

Pokus o obnovu klánovického hřiště

Po roce 1989 došlo k neúspěšnému pokusu Golf Clubu Praha o obnovu golfu na zalesněném hřišti v Klánovicích. 

 Golfová klubovna GCP v roce 1926 az 1935? kdy se rozebrala a převezla do Klánovic postavila se a udělali z ní caddiehauss. 

 Stará klubovna z Motola tady v Klánovicích z ní byl caddiehaus. Později z ní udělalo ČSTV pokojíky a i z klubovny a jezdili sem sportovci trenovat 

Motolská klubovna ( tento obrz vysel v Klánovické klubovně  golf na ledu )  

 Motolská Klubovna 

 Na terase před klubovnou 

 První projekt Klánovické golfové klubovny, který se změnil na tu nynější Golfovou klubovnu. Převzato ze stránek Antonina Krčmáře, které už neexistuji 

 Klánovická klubovna kdy jo mělo ČSTV 

 Kresba od Jiřího Turka

  Klánovické hřiště v roce 1953, kdy se ještě hrálo. Moc není mě jasné co je to mezi 9 jamkou a 1 jamkou. Z internetových stránek Kontaminovaná místa

http://kontaminace.cenia.cz  

 letecký snímek Klánovického hřiště z roku 1949. Mezi 6 jamkou a budoucí 13 jamkou jsou Placina a Hájovna. Když zabrali Němci klubovnu a přilehlou jamku 12 ( budoucí 18 ), tak golfistům poskytla přístřeší pani Truhlářova a hráli zadní tři jamky. 

Golf Klánovice doku 1953

Klánovické golfové klubovny pod sněhem 

Jaroslav Hybert předseda 1945 až 1947

Zdeněk Klán jednatel 1945 až 1947

1947 až 1948 Dr. Jan Skalický předseda  

1947 až ? Dr Jiří Fürst jednatel 

Po zrušení Golfu v Klánovicích ještě byl golf club Praha a co vím jod mé matky Dadulky, tak se stal jednatelem Jiří Furst  

Tyto plagety jsem dostal vnučky Jiřího Fürsta 

 Jiří Fürst 

 Žena nebo dcera Zdenka Klána ( jednatele GCP) při treminku. Podle svědectví Prokopa Sedláka je to v Klánovicích 

 starý znak ČGF 

 Golf Club Praha dovoluje si zváti pani E. Vyčitalovou na svůj domácí ples pořádaní pod záštitou čestného předsedy Golfového svazu ČSR pana Ministra zahraničních věcí JANA MASARYKA  

Dne 17 února 1948 o 20:30 ve všech mistnostech Národniho klubu v Praze ll. Příkopy 10  

 

 Mislím že to je cena pro ženy o který hovořila moje matka Dadulka,když přišlo na golf v Klánovicích 

Historie GCP

 V roce 1926 byl založen Golf Club Praha a vybudoval 9tijamkové hřiště v Praze-Motele na pozemcích kde se částečně rozkládá i nynější nemocnice Na Homolce. Představitelé klubu a zejména Josef Charvát hledal od začátku třicátých let pozemky na golfové hřiště, protože v Motole končila nájemní smlouva a golf musel ustoupit nynější nemocnici (byla postavena až dlouho po válce). Po obtížných jednáních GCP našel pozemky v Klánovickém lese. Tak se Golf Club Praha dostal do Klánovic, provoz na hřišti v Motole byl skutečně v roce 1937, asi po deseti letech od  svého založení, ukončen.  Baron Lichtenstein daroval cca 90 hektaru lesa, baron Ringhoffer - náruživý golfista z Velkých Popovic se postaral o strojní park a paní Havránková nadšená golfistka, vlídná osoba a značně majetná, sehnala další mecenáše ( dnešní sponzory), mezi nimi byl Jan Masaryk a už se začalo pracovat a budovat. V roce 1937 byla postavená nová klubovna, stará dřevěná klubovna z Motola byla sem rovněž převezena. Nová klubovna dosud stojí,  stará motolská klubovna byla zbourána.  Ale hřiště je dnes zcela zdevastované. Devastaci způsobil totalitní  režim nejen tím, že zakázal v Klánovicích golf hrát a nechal fairwaye  rozorat a osázet stromky, ale i tím že povolil v blízkosti výstavbu bytovek z nichž veškerá kanalizace byla svedena do potůčku,  který vedl do lesa a do areálu  golfového hřiště. Co následovalo? Plno smradu, některé časti jsou jako  plovoucí ostrovy se stromy, které odcházejí. Tato část lesa je chráněnou oblasti pro výskyt vzácných druhů rostlin i ptáku a jiných zvířat. Je velmi smutné když se stále nacházejí lidé, kteří pro svůj   vlastní prospěch jsou ochotní se snížit a dělat různé kejkle mejkle, staví se jinak do oči a jinak jednají a zabránili golfistům vrátit golfové hřiště v Klánovicích do původní podoby. Klánovické hřiště, které nemělo sice dněšní parametry pro světové mistrovské soutěže, nemohlo být pro válku dokončeno. Bylo vybudováno 9 jamek a dalších  9 jamek se začalo dodělávat po válce. Za války se hrálo na 9 jamkách. Po záboru části hřiště německou  armádou byla část hřiště a to 6 jamek perfektně udržováno. Po válce druhých  9 jamek nemohlo být dokončeno pro totalitu. Koncem války na třech jamkách nebylo možno hrát, protože byly v blízkosti klubovny , kterou zabrali Němci a tyto jamky využívali jako parkoviště pro auta. To bylo výhodné,  protože hřiště bylo skryto v lese, ale stejně si je pak ke konci války " hloubkaři" vyhlédli a ostřelovali. Svou perfektní úpravou a scenérii bylo toto hřiště považováno za  nejhezčí ve střední Evropě. Greeny ," jamkoviště" byla bez plevele a  tráva byla jako jemný perský koberec. Každá jamka měla své vlastní zavlažování - ne automatické jako je to dnes. Ráno správce golfového  hřiště pan Truhlář, který měl všechny jamky jako svou zahrádku nebo alpínkář své alpínium. Vzal dlouhou bambusovou tyč a vybičoval rosu z trávníku, toto bylo  prospěšné nejen trávníčku, ale i hráčům protože rosa nebrzdila míče. Bičováním odstranil i hromádky hlíny, kterou dovedou žížaly jedinečně  vystrkat na povrch a tvoří tak další zábranu pro golfistovy rány. Fairwaye byly dosti úzké mezi stromy jak listnatými,  tak jehličnatými. Golfistům se často stává, že při hře se dostanou vlevo nebo vpravo  mimo fairway a jejich míč pak leží na vedlejší " jamce". To se v Klánovicích nemohlo stát, aby snadno odehrál zpět na jamku kde hraje.  Prostě byl v lese. Když byl podzim a i vlastně na jaře a v letě ležel míč v listnatém lese to nebylo jednoduché jej nalézt. Jedna kouzelná jamka č. 4 se  hrála asi ze čtyřmetrového valu. Muži hráli u trati která vede z Masarykova nádraží do Kolína přes velkou reservaci vody " rybníček"  uprostřed vřesoviště. Ženy měly před sebou rovněž vřesoviště a kousek  louky než se dostaly na fairway tj. na ostříhanou zelenou plochu. Na jaře louka byla rozkvetlá a plná bylých kopretin a když byla rána  krátká, nebylo bílý míček snadné v té záplavě běloby nalézt. Na podzim  pak bylo krásné hrát přes růžově fialové vřesoviště na sytě zelený  trávník. A jamka č. 5 tam měli muži ze svého odpaliště přímo uprostřed velkou břízu, skoro každý se dostal míčkem do větví a tento neslavně  skončil ve vysoké trávě, vřesovišti. Kdo měl štěstí tomu míček proletěl. Bylo mnoho stížností na tu krásnou břízu a když se na schůzi výboru začalo hlasovat o tom, že by bylo lepší jí pokácet, všechny hasy byly proti. Další jamkou byla sedmička. Tam měly ženy před sebou něco jako hluboký bunkr, kde sice byl písek ale též se v něm dařilo borovičkám. Tyto sice  nebyly husté, ale značně nepříjemné. Byla to jamka dosti dlouhá na pět  ran a asi uprostřed na pravé straně byl malý mělký bunkr a před nim  ještě navíc takový lalok velkých vzrostlých borovic - taky úsek kdy se   hráč se svojí ranou dostal vpravo místo doprostřed fairwaye. Osmička  byla krátká na tři rány a byla sympatická. Pak se přecházelo přes lávku - přes Klánovický "Botič"ještě navíc doplněný setlelým listím na devítku. Tento " Botič" byl výborem překřtěn na " Carola River" protože Karla Nováková ( moje babička ), která sice nehrála, ale fandila a chtěla přecházejícím  golfistům rychle uvolnit lávku, šlápla vedle a už tam byla. Pomalu tím  měkkým smrdutým materiálem klesala ke dnu, hezky v leže. Její žlutá  sukně a bílá blůza nebyly nic proti tomu jak měla mezi prsty onen  materiál a hlavně ty její lokýnky jak naplněné trubičky. Na devítce na  fairway to celé "čvachtalo". Klánovice totiž měly vždy dostatek vody ve studních. Dokonce na jaře  bývaly sklepy většiny vilek celé pod vodou. Studny měly jíž v 4-5 metrech vody skoro rovně s povrchem země a byly nevyčerpatelné. Takže na devítce si každý hráč svlažil nožky. Obešla se klubovna a šlo se znovu na první jamku kde v lesním tunelu  od odpaliště nebylo jednoduché se pro nerovné hráče dostat na výhled, protože jamka byla  do pravého úhlu a kdo nebyl dost dlouhý tak měl možnost riskovat ránu mezi nějakou tou uličkou mezi vysokými silnými borovicemi a nebo mít  jednu ránu na víc.  Dvojka byla krátká a úzká v lesním tunelu a kolem greenu byly samé  vzrostlé borovice. Kdo byl první ránou na geenu měl požitek z krásné  hry a kdo byl mimo, měl nějaké golfové starosti navíc. Pro dnešní dobu neuvěřitelná věc.  Dámská šatna a v ní ani jedna skřínka nezamčená uprostřed místnosti  byl stůl s ubrusem a vázičkou s květinami z louky nebo lesa a dosti  velká skleněná miska a do misky si každá žena odložila prstýnky, řetízky, hodinky, náramky, a podobné věci a večer to tam našla a když  zapomněla tak to našla i po týdnu když přijela na nějakou tu soutěž. Z  klubovny dovezené z Motola byl upraven " caddie - house " to je klubovna pro caddie - nosiče holí. Tito hoši měli své stálé hráče nebo  byli přidělováni caddemastrem, který měl všechny caddie na starosti a i je vybavoval lístky, které každý hráč po hře vyplnil a zapsal kolik kol, hodin na cvičné louce s ním caddie byl. Caddie po předání vyplněného lístku obdržel peníze a hráč zaplatil clubu. Hráči museli za své caddies ručit, že se nepohybovali volně podle své libosti ale podle golfové etikety a řádu - prostě, aby nepřekáželi ve hře a podobně. Samozřejmě museli i za ně zaplatit. Ve všední den méně,  v sobotu a v neděli dvakrát tolik. Hostu nestačilo přijít, zapsat se a eventuelně i zaplatit "hostovné", člen, který hosta přivedl se totiž musel také podepsat  čili musel  být přítomen. Cizí golfisté měli  možnost zaplatit si poplatky za hru, eventuelně si vypůjčit hole,  míčky ba i boty. Pochopitelně po předložení legitimace eventuelně i   handicapu "to je ulévá hráče" svého mateřského clubu. Club měl vlastní  nádobí - porcelán se znakem clubu. Měl své vlastní vinné sklepy s různými druhy vína.  V lese nedaleko klubovny byla na potoce malá přehrada a rezervace různých ryb. Po domluvě mohl člen obdržet nebo jeho hosté čerstvé ryby  k obědu nebo k večeři. Obec Klánovice získala další vkusné vilky,  které postavili členové klubu. Někteří občané Klánovic měli možnost pronajmout svoje nepoužívané místnosti a s nich mít výdělek na  udržování svých vilek. V Klánovicích bylo i  několik pensionů, soukromé zahradnictví takže ovoce a zelenina byla  přímo od pramene. Okrašlovací spolek Klánovic se postaral o úpravu  lesních cest, vypískoval chodníky v obci,  obstaral lavičky i v lese.   Pořádal různé zábavy, ochotnické divadlo, kouzelníky, poutě. Poutˇ   byla záležitosti slavnou a výnosnou. Tak na příklad pan Batovec  (tiskárny na Národní třídě) si za vlastní peníze vypujčíl uniformu   "policie"a vybíral pokuty a peníze odevzdal spolku. Pan  Vejnar   "prádelna a výroba košil Vysočany "si vypůjčil masku medvěda jedna  dívka dělala cikánku a chodili a hádali z ruky za peníze které šly do spolku. Jednotlivé dámy si zapůjčily stánky a plachty a prodávaly své  výrobky. Takže byl stánek s dorty, s chlebíčky, pivem, vínem limonádou i perníkem a to z vlastních zdrojů a peníze odevzdaly do spolkové pokladny Na  golf jezdily velké rodiny cizinců - diplomatů, včetně psů, dětí a  vychovatelek. Vychovatelky si našly někde palouček poblíž klubovny,   aby se na hřišti nepletly a chovaly se disciplinovaně a hrály si s  dětmi - chlapi hráli golf i jejich ženy a všem bylo dobře. Celý areál  golfu byl oplocen.  Našli se i lidé, kteří plot poničili a to proto, aby se lépe dostali  do lesa a nasbírali si houby, kterých tam bylo hodně. Pan správce  "greenkeeper bydlel v hájence a byl to Čechoameričan, který v Americe dělal správce hřiště, hlavně udržoval hřiště. Za války golfisté měli v této hájence náhradní klubovnu a šatny. Byli to dva milé lidé", kteří  žili pro golf a společnost golfistů. Posezení u ních bylo příjemné v  kouzelném prostředí lesa, malého rybníčku cesty lemované hlohy, které byly sestříhány do různých forem. Posezení v teplých dnech nebo i chladnějších budˇ před klubovnou nebo  v ní bylo zpestřováno příchodem srnek s koloušky, bažantů,   kteří  živili se na louce před klubovnu, kam se přicházeli past a nikdo se neodvážil je rušit. Na cvičné louce byl přístřešek s kobercem z umělé hmoty, aby bylo možno trénovat i v době deště. Cvičná louka byla kolem dokola zarostlá lesem, takže z větší dálky  nebylo nic vidět. Nerušeně mohl každý se podle svého kroutit jak  žížala než dostal do paměti a těla správný golfový pohyb a švih.  Kedíky nalezené golfové míčky bylo zakázáno od nich kupovat a nikdo z golfistů by to neudělal.  Byl nedostatek míčů, většinou je hráči měli označené, takže se vědělo  či je míček. Caddie měl za povinnost nalezený míček odevzdat v  klubovně správci a obdržel za to peníze

TOPlist